Totodile zaostřil svůj sluch, jakmile zaslechl své jméno. "Tak co, která šunka si přeje mě vyzvat?", zeptal se bez sebemenších servítek.
"Já", odpověděl Charmy se stejnou dávkou sebevědomí.
Vodní pokémon se na něj pobaveně podíval. "Co? Tady ta moucha? No budiž, když chcete být vyřazení hned v prvním kole...", posmíval se.
Dratini se odplazil kousek stranou a vyhlédl si velký jednolitý kus kamene, v průměru asi 6 metrů široký. Poté pomocí plamenometu vypálil do země kružnici o srovnatelném průměru.
"Takže, Charmy, postav se sem doprostřed toho kruhu", vyzval ho Dratini.
Charmy vstoupil do improvizované arény. Cítil se velmi vybuzený, v jeho žilách plálo vzrušení a odhodlání Totodila porazit. Naproti němu si stoupl s šibalským výrazem jeho soupeř. Všichni pokémoni se shromáždili po obvodu, připravení Charmyho povzbuzovat. Totodila bohužel povzbuzovali jen ostatní členové Velké Výzvy, takže podpora jeho "fan-klubu" byla mnohem menší. Všichni napjatě čekali, kdy souboj v síle začne.
"Můžete začít za tři ... dva ... jedna ... teď!", odstartoval Dratini jejich zápolení.
Charmy uchopil Totodila v pase a napjal své svaly ve snaze ho vytlačit. Ten zase uchopil ohnivého pokémona za ramena a snažil se vyvinout maximální proti-sílu. Bylo to velmi namáhavé a asi po deseti vteřinách začal Charmymu z čela odkapávat pot.
"Tak co, už nemůžeš?", snažil se Totodile rozhodit koncentraci svého soupeře.
"Tebe porazím levou zadní", nedal se Charmy a pokusil se zesílit tlak na protivníka.
Všichni pokémoni sledovali napínavé zápolení a nikdo si neodvažoval si tipnout, který z nich by mohl vyhrát.
Zatím to vypadá, že dokážu Totodilovi vzdorovat, pomyslel si v duchu Charmy. Kdybych ještě trochu zabral, mohl bych ho začít tlačit. Zkusil napnout své svaly ještě víc. A skutečně - Totodile začal pomaličku, ale přece jen znatelně couvat.
Jo! Takhle bych ho mohl porazit, pomyslel si Charmy a pokračoval v námaze. Decimetr po decimetru tlačil po malých krůčcích Totodila k okraji kruhu.
Dva metry...
Svaly už ho bolely, ale nepolevoval.
Metr a půl...
Už se blížíme, za chvíli asi vyhraju, problesklo Charmymu vesele hlavou.
Metr...
Zaber! Už jsi skoro tam, bičoval oranžový pokémon sám sebe v duchu.
Půl metru...
Ještě kousek a konečné vítězství je moje, zmocňovala se ho euforie.
Náhle se Totodile zasmál: "To sis vážně myslel, že mě porazíš takhle snadno?" Najednou Charmy v ramenou pocítil mocnou proti-sílu, která nejenže zastavila jeho postup, ale dokonce donutila Charmandera couvat zpět.
Sakra! On si se mnou celou dobu jen hrál. Jako kočka s myší! To snad ne! Charmyho oči se rozšířily překvapením a hrůzou.
"Chtěl jsem si vyzkoušet, jak moc silný doopravdy jsi. No, možná jsem tě trochu podcenil. Nejsi slabý jako moucha. Spíš jako dvě mouchy!", zasmál se Totodile a ještě víc zesílil svůj tlak. Charmy chtě nechtě musel krok po kroku ustupovat zpátky. Situace se mu zcela vymkla z rukou.
Musím zabrat. Teď, nebo nikdy! Pomyslel si Charmy. Zatnul své svaly, jak nejvíc uměl. Navzdory tomu však měl pokémon s ostrými zuby stále převahu a tlačil ho pomalu k okraji kruhu.
"Zaber, Charmy! Spoléháme na tebe!", povzbuzoval ho z hlediště Morx. "Ty to zvládneš!", připojil se k němu VUK.
Všichni pokémoni na něj něco povzbudivého zakřičeli.
Teď to nemůžu vzdát, všichni na mě spoléhají. Nějak toho namachrovaného Totodila prostě musím porazit, problesklo Charmymu hlavou. Zkusil znovu zabrat, jak nevíc uměl. Ne - nešlo to. Soupěř se jen ležérně usmíval a vymačkával z Charmyho zbytky síly.
"A víc fakt neumíš?" zívl Totodile afektovaně. "Škoda. No, co se dá dělat, aspoň jeden z nás dvou musí publiku předvést, jak vypadá opravdová síla", řekl a při vyslovování slova "opravdová" si dal záležet. Poté Charmy ucítil ve svých ramenech velmi mocný tlak, který ho donutil ještě víc zrychlit couvání.
Do háje! Tohle prohraju, pomyslel si Charmy zoufale. Ledaže ... přemýšlel v duchu statečně pokémon a snažil se ještě využít vteřiny, které ho dělily od porážky ... ledaže bych nějak využil jeho vlastní sílu proti němu. To je ono, zachvátila jeho mysl nová vlna naděje.
Ohlédl se za sebe a zjistil, že stojí asi metr a půl od okraje kruhu. A náhle Charmymu docvaklo, co má dělat. Zabral, jak nejvíc mohl. Totodile pochopitelně svůj tlak adekvátně zesílil. Přesně to však Charmy doufal, že Totodile udělá. Náhle Charmy úplně přestal tlačit, udělat dva velké kroky vzad a přidřepnul si. Totodile už nestačil svůj pohyb zabrzdit a setrvačností letěl dopředu. Přeletěl přes Charmyho a setrvačnost ho vyhodila ven z kruhu.
"Jóóó!", křičel nadšeně Péťa. "Jsi fakt borec, Charmy!" přiběhl a poplácal zpoceného pokémona po rameni.
I ostatní se ke statečnému zápasníkovi seběhli a každý mu chtěl pogratulovat ke skvělému výkonu. Charmy se usmíval a užíval si svoji zaslouženou chvíli slávy. Nevěděl, jak se mu to povedlo, ale zvítězil.
Totodile ležel asi deset vteřin na zemi a vstřebával, co se právě stalo. Prohrál! Ne, to se přece nemohlo stát...
Vždyť byl silnější a lepší... Přece nemohl jen tak prohrát. Ne, to je hloupost... A přece, všichni tleskali jeho soupeřovi, nikoliv jemu. Dokonce i Dratini a CoolGrovyle, jeho kolegové ve Velké Výzvě.
Poté se zadíval na Charmyho. Když toho vyčerpaného, ale šťastného pokémona sledoval, uvědomil si, že Charmy ze sebe vydal maximum, aby vyhrál. To vítězství si opravdu zasloužil. Náhle pocítil ke statečnému pokémonovi respekt. Zvedl se a přešel k němu.
"Charmy, jsi fakt krutopřísný borec!", vycenil na něj krokodýlí pokémon zuby v širokém úsměvu.
"Dík, i ty jsi byl velice silný", ocenil uznale vítěz soutěže.
Ještě chvíli se všichni radovali z Charmyho vítězství, když všechny najednou přerušil Dratiniho hlas.
"Gratuluju vám, týme - dokázali jste úspěšně projít první zkouškou v naší Velké Výzvě. Nicméně ještě zbývají další dvě zkoušky a troufám si říct, že žádná z nich nebude vůbec snadná", usmál se dračí pokémon.
|
