Fórum

Čundr 2017 se blíží a s ním i potřeba alespoň předběžně oznámit místo/čas konání. Vzhledem k tradičnímu střídání pobytů v Čechách a na Moravě a ubytování v chatách a kempech nám to nyní vychází na Moravu kemp. Takže:

Kdy: 29.7. - 5.8.2017

Kde: Autokemping Hovězí "U Splavu"

Možnosti ubytování:

A) Chatky:

- od 945 do 1225Kč, závisí na typu chatky (viz níže).

B) Stany:

- 60 Kč/stan + 80 Kč/os. za noc, případně 50Kč/os. za noc pro mladší 15ti let

Předběžné rezervace:

Chatka 1 (4+4): Vuk, Raichu, Scyther (+1) (2450), Infernape, Jara-Jolteon + někdo ze skupiny (Charmy, Pikachu, Miky/Maty)

Chatka 7 (6): Dratini, Chikorita, Fiflik, Ian (900), ...

Chatka 9 (2): Suicune Wolf, Taiki

Chatka 10 (2): Yamato (1120), CoolGrovyle (1200)

Chatka 24 (6): #pokecz: John Beak (1120), Sanky (900), Terrion (900), Behold3r (900),

Laira

Tučně napsaní zaplatili zálohu (částka je v závorce).

Rezervace pobytu:

Prosím všechny zájemce o ubytování v chatce, aby (pokud možno) do konce března poslali zálohu 900Kč na účet 7189400017/4000. Do poznámky k transakci prosím zadejte slovo CUNDR a vaši přezdívku, aby se to lépe hledalo. Poznámku zadávejte bez diakritiky (háčků a čárek). Záloha je potřeba pro závazné potvrzení rezervací chatek v kempu.

Stravování:

Standardně snídaně, obědy, večeře, možné i svačiny (zvláště pro mladší účastníky). Snídaně buď ve stravovacím zařízení kempu, nebo je možné dovézt potraviny hromadně z nejbližší prodejny, podle přání účastníků. Obědy probíhají obvykle společně v restauracích a jídelnách (plánuje se hodně výletů, takže obvykle obědváme po cestě). Večeře buď v kempu z nakoupených surovin (formou opekání u ohně, grilování atd..), nebo ve stravovacím zařízení kempu.

Co se týká úhrady, jsou možné 2 způsoby. Starší účastníci si jídlo objednávají a platí sami, v případě mladších se obvykle dohodneme s rodiči, kteří poskytnou peníze na stravování nám a my pak z toho hradíme jídlo podle jejich přání a požadavků (včetně případených svačin atd..). Co se týká ceny, závisí na nárocích každého účastníka. Obvykle postačí 140-170Kč/den (30-40Kč snídaně a 30-40Kč večeře, cca 80-90Kč oběd), ale samozřejmě pokud někdo vyžaduje nějakou dietu, svačiny navíc atd.. bude cena vyšší.

Samozřejmě si lze v kempu i něco ukuchtit, případně se může více lidí dohodnout na nějakém společném vaření/jezení, jako bylo obvyklé na posledních akcích.

Program:

Klasika známá z předchozích akcí, výlety, hry, koupání atd.. Jelikož se jedná o společnou akci, lze předpokládat větší počet účastníků a z toho plynoucí rozskupinkování (př. skupinka se vydá na výlet, zatímco jiná skupinka pujde na koupání, případně zůstane v kempu a bude se věnovat společenským hrám).

Akce není klasicky organizovaný tábor, ale společný pobyt fanoušků Pokémonu. Obvykle bývá účast tak půl na půl co se týká dospělých a nezletilých. Na akci budou tradičně přitomni lidé působící jako vedoucí (Morx, Vuk, případně kdokoliv jiný z dospělých, komu rodiče nezletilou osobu výslovně svěří), kteří budou na nezletilé dohlížet a dbát na dodržování režimu, stravování atd.. podle přání jejich rodičů

Informace pro nováčky (případně jejich rodiče):

Tábory/čundry již pořádáme 15. let. Pro představu jak to asi vypadá se můžete podívat na:

Fotografie z předchozích akcí

Pro více informací kontaktujte: lisakVUK, mail: lisakvuk@yandex.com, buď zprávou přímo tady na stránce nebo e-mailem (Morx je nyní velmi vytížen, takže by byl rád, kdyby se organizace tentokráte obešla bez něj).

V případě mladších zájemců je možné osobní setkání s rodiči z Prahy, Brna, Plzně, Ústí nad Labem, Ostravy a okolí. S ostatními místy je to komplikovanější, ale snažili bychom se také vyjít vstříc, závisí na tom, kam by bylo třeba jet...

Moderátor upravil zprávu dne 28.07.2017 v 23:06:27

Písničky z Dratiniho soutěže nazpívané na čundru naleznete TADY.

3. písnička byla "Mezase Pokémon Masuta" od Suicune Wolf, která však výslovně odmítla nahrávání, takže zde není.

[88] lisakVUK: Auč. :-D

Rád také přidám svůj osobní názor a příspěvek ohledně tohoto Pokéčundru, bohužel jsem se časově dostal k tomu až dnes. Na začátku uvedu, že mě těší, že jsem letos byl na Pokéčundru po celou dobu jeho konání, až na poslední sobotu, kdy jsem musel odcestovat již brzo ráno za nepatrné tmy a všichni ještě spali včetně Vuka, až na Dratiniho, se kterým jsem se těsně rozloučil hned po vzbuzení sobotního rána a šli jsme s Fiflíkem poté hned na autobus. Důvodem bylo, abych se zbalil ještě doma a vyjel daleko kvůli své práci. Takže cestování po vlacích jsem měl opravdu nadměrně dosti během soboty a neděle.

První den v sobotu odpoledne byl docela příjemný a slunečný, neboť každý přijel postupně čas od času a zřejmě jsem byl mezi prvními, kdo přijel do autokempu Hovězí. Víceméně takové seznámení s novým prostředím a ubytování v chatce + zaplacení na místě v kempu bylo bezproblémové a jsem rád, že se chatky s místy vyřešily a našli každému řešení. O něco později po ubytování v chatkách následoval kratší výlet po okolí do kopce v blízkosti okolí kempu. Na první den nemám nic proti a jsem docela rád, že všechno dobře proběhlo, to ještě Sui a Ian a někteří v tento den nebyli přítomni, takže nás bylo o něco méně.
Následující den v neděli byl už mnohem náročnější na chození v subtropických podmínkách a počasí zvýšilo výrazně na teplotě, to si moc dobře vzpomínám, ve dni kdy jsem se značně opálil sluncem na krku a rukou a jelikož jsem měl na sobě nové černý boty (crocsy), kde se mi udělaly puchýře po neděli v nich. Přiznám, že tyto boty jsem nikdy dřív nenosil a koupil je těsně před čundrem ve čtvrtek. Zkušenost mi ukázala své a možná to chtělo rozchodit dřív, než na Pokéčundru, než si noha zvykne na novou obuv, kterou jsem dřív nenosil, protože Crocsy jsem měl úplně poprvý. Co se týká nedělního výletu přes les do města Vsetín, ve kterým jsme chvíli pobyli tak všehorůzně od obchodu Lidl po náměstí s vodní zábavou a nedaleké restaurace, takže jsem využil Pokémony v chytání Pokémon GO, což mě trošku mrzí, že se tento Pokéčundr nehrály hry na Nintendu 3DS, ale dal jsem přednost ostatním a hrál to samý. Pokévysílačky byly docela úspěšné, neboť bylo slyšet z daleké restaurace až na jiné náměstí a Vuka bylo slyšet dobře, hodně záviselo na terénu překážek signálu. Zpětně jsme jeli vlakem ze Vsetína do Hovězí, takže si vše pamatuji dobře. Vzhledem k puchýřům to bylo v neděli na rozhodování, zda půjdu v pondělí na nějaký výlet, či ne, ovšem to se značně změnilo ve větší bolest, asi ve fázi hojení těch puchýřů na noze, ani mastička mi nepomohla a nic víc jsem s sebou neměl.
V pondělí jsem zůstal v kempu a hrál deskovky, které byly od jiných Pokémonů. Rád jsem si tuto možnost vyzkoušel a netoužil jsem nijak vítězit, ale spíše pochopit základní pravidla celé hry. Jediná věc, co mě nejvíc vadilo a nic se s tím nedalo dělat byla naše chatka totálně uvnitř nedýchatelná a rozpálená po celý den i večer při západu slunce, takže narozdíl od Vukové chatky se značně lišila touto překážkou, kdy u Vuka bylo v celém dni mnohem příjemněji a dalo se cokoli podniknout k zábavě ve hraní.
Úterý btw asi obdobně den probíhal, jedině jsem se dopoledne zmohl si vyzkoušet zplav před chatkou, kde jsem si ve vodě odpočinul, co mě asi vadilo nejvíc byly kameny ve vodě na mé bolavé nohy a příliš studená voda na začátku, než jsem se do ní ponořil celý, pak už to bylo fajn a užil jsem část úterního dne, krátce večer bylo opékání buřtů a sýrů u splavu, kde z ničeho nic nastal problém se sýry, kdy někdo vzal jeden můj navíc z ohniště - já hlavně nepostřehl kdo to byl, protože jsem si rukama své dva sýry poctivě obalil a dali se mezi kameny u ohně a těžko bez informací kolik sýrů bylo celkem, jsem prostě nevěděl, kdo si jeden úmyslně vzal z ohniště, nebo proč se aspoň neozval - nejsem vlastnověděc a neumím číst myšlnky druhých přímo z hlavy, takže moje chyba to nebyla rozhodně a zachoval jsem se férově a zeptal se - kdo si ten jeden sýr vzal, neboť mi na začátku zbyl jen jeden po vytáhnutí z ohniště z obou, které jsem si přichystal a dal si najednou do ohně, nakonec mi Vuk dal navíc sýr a zachránil mě tak. Sýr, který měl ze svého počtu a pomohl mi tím, což se omlovám, ale po diskuzi jsem zjistil, že Vuk na sýr nezapoměl, tak si ho z Pokétvorů někdo vzal (mě šlo spíš v tom dni o upřímnost, aby se někdo ozval a pak nemám tu věc někomu ubližovat, takže jen šlo o upřímnost, protože kdyby se někdo přiznal, bral bych tento omyl za vyřešený problém, ale to se nestalo) a já si nový sýr musel znova obalit a dát do podruhý do ohně. Později u ohniště se plánovalo co bude další den a to v 11 hodin výlet, kdy se počítalo s možným půlhodinovým opožděním se vstáváním u ostatních Pokémonů, já trochu s tím počítal a i když jsem se snažil vstát dřív, v umývárce jsem se opozdil o pár minut v následujícím dni (středa viz. následující popis).
Středa, to jsem se účastnil zas celého výletu, který začal cestou autobusem do koupaliště na opačné straně Vsetína, aspoň podle mapy mi to přišlo tak. Začátek byl tedy příjemný a rád jsem byl zas ve vodě, i když mě nohy ještě bolely, tak jsem se přemohl tam být na určitou dobu, hráli jsme si s míčky a s míči ve vodě. Poté jsme šli cestou pěšky směrem k nějaké restauraci, kde kromě mě byli se všichni najíst, mimo toho jsem nebyl ani v tom krámě předtím, co byl jako obchod před restaurací a podcenil jsem pití i jídlo v tento den, kdy později po různých cestách v lesích ve skupinkách mi to prostě chybělo, docela jsem chtěl udržet tempo a nebýt poslední, tak jsem se rozhodl jít dopředu, nebylo to úmyslně a schválně, ale uznejte sami, být s puchýřama na konci a dejme tomu pozadu mi také nepřišlo řešením mého problému, který by nystal, kdybych se takto rozhodnul. Toužil jsem v tento den ujít do kempu pár km, ne 30 až 40, takže jsem se na to těšil, dojít rozumně co nejrychleji do kempu ještě za světla. Bohužel po rozdělení a Vukovou a rychlou skupinu s Ianem to nakonec dopadlo opačně a terén byl hodně do kopce a cesta nebyla moc příjemná a dost byla kamenitá po celou cestu, kde jsme pak zabloudili do vojenského prostoru, co nás obklopovaly samé ploty, které bránili nám jít dál a muselo se kolem těch plotů přes kopřivy a přes hodně zarostlé cesty do kopce strmě hodně vysoko, kdy ze skupinky skoro každý botama klouzal po té nepříjemné cestě, která byla různorodá, vedla do kopce, pak z kopce strmě dolů a zase strmě nahoru, místa mimo turistickou cestu po značce, neboť jsme bloudili bez značek v lese a docela v husté tmě, kde pár lidí mělo nabité mobily a nějakou svítilnu k dispozici. Na tuto noční cestu jsem rozhodně nebyl vybaven a ani připraven, a kdybych neměl bolavé nohy, tak by to šlo, ale zážitky s puchýřama na noze v těchto podmínkách byly nejhorší, neboť když klasicky nohy bolí jen od únavy, to se dá překlenout, ale když se šlape po nepříjemné cestě s takovýma puchýřama, tak to opravdu je bolestivý hodně. Jen vysvětlení proč ohledně toho dne, jsem rád, že jsem to za těchto podmínek ušel a že nás na okraji Vsetína Glurak odvezl svým autem, ale asi nikoho z nás netěší, že jsme byli někteří odrovnaní a nedal se využít čtvrtek v jeskyních, kde jsem určitě chtěl jít a z tohoto důvodu to prostě na 100% nebylo možný ani na 5%.
Následoval čtvrtek, kde u mě v kempu po celý den jsem odpočíval s bolestmi nohou, zahrál jsem si i tak deskovku s těmi co zůstali v kempu v dopoledních hodinách až po druhou hodinu, kdy po 14 hod. jsem se zmohl a připravil jsem poté několik vlastních palačinek ze svých surovin pro mě i ostatní Pokétvory, rád kuchtím, ale časově nejvíc zabralo nošení surovin, nošení nádobí k umývání a zpět, neboť kuchyň neměla teplou ani horkou vodu a muselo se chodit směrem na záchody, což je nevýhoda tohoto kemou, navíc kuchyň byla společná a kde kdo tam chodil i z neznámých lidí, kteří nechali i neumité nádobí hrnce z brambor atd. Také mě přišlo, že tato kuchyň zrovna nebyla po čistotné stránce ta nejlepší a snažil jsem se i nádobí před palačinkami ještě umýt pro jistotu navíc, aby to bylo čistý, v tento den chci poděkovat velmi Raichu za pomoc při palačinkách a byl jsem opravdu moc rád, že jsem v tento den s ním v kempu pobýval a následně s ním pobýval ve Vukově chatce, kde jsme trávili zhruba zbytek času do příjezdu ostatních. Večer pak Dratini rozdal texty pro soutěžní Karaoke, kde jsem si vybral 2 písničky. Den uběhl dost rychle. Následuje pátek, kdy jsem znova podruhý usmažil palačinky s povidlovou příchutí a náplní. Jsem rád, že všem chutnalo a pro příště zase něco vymyslím, co, to bude překvapení.
Pátek byl poslednám dnem, kdy jsme se všichni viděli, užili vlastního volna a fotili se na hlavní Pokéfotku z Čundru. Jsem rád, že vyšla i časově od Dratiniho soutěž ve zpívání, i když to bylo hodně zajímavé v místě, ve kterém se to konalo a to u ohniště u splavu u kempu Hovězí, kde při rušném splavu a za tmy nebylo moc slyšet ani hudbu, ani u některých zpěv, ale mě to nevadilo, jen to bylo takové neobvyklé místo, které Dratini zvolil, ale zřejmě s ohledem na čas se to nedalo uskutečnit jinak, neboť už byl poslední den (pátek) na Pokéčundru a shánět soutěžící po dálce by nebylo zřejmě moudrý, takže to chápu. :) Škoda, že Dratini tu soutěž neudělal dřív, abych zakomponoval i to své zpívání, ale na to opravdu takhle nezbyl čas a místo. Třeba příště. Jsem rád, že tento den se šichni tak nějak bavili a byl takový klidnější a závěrečný.
V sobotu jsem se chtěl rozloučit s Vukem, který bohužel měl chatku zamknutou, ale byl jsem to aspoň zkusit. Asi zhruba ode mě popsáno, není tu úplně vše do podrobna napsáno a pár věcí jsem neuvedl kvůli obsahu a času, k tomu slouží report, který možná do týdne zpracuji. Vyjádřil jsem se podle pravdy a aspoň mám nějaké zkušenosti z tohoto Pokéčundru. Určitě se budu těšit zase příště. :)

Buizel

Zpráva byla změněna dne 13.08.2017 v 09:45:40

Já jsem to přečetl.

S velkým zpožděním přichází můj report z čundru. Až uvidíte, jaký písmenkový průjem jsem vyplodil, pochopíte, proč to trvalo tak dlouho.

Report bude rozdělen do tří částí.

Pokéčundr 2017 - Část I. - Report - Jak jsem prožil čundr

Na čundr jsem si jel odpočinout. Jsem unavený z toho, jak lidi okolo mě (mimo pokékomunitu i v ní) očekávají, že se všechno udělá samo, takže nakonec všechno musejí za ně udělat jediní zodpovědní (což často bývám právě já). Přesně tomu jsem se chtěl vyhnout a proto jsem se v organizaci nijak víc neangažoval. Jelikož jsem na čundr přijel unavený, nehrnul jsem se na túry, které jinak mám rád.

Poprvé jsem jel na čundr jako zaměstnaný, takže jsem neměl svůj přirozený prázdninový biorytmus. V důsledku toho jsem chodil spát extrémně brzo (někdy i před 24) a vstával jsem takytak (často už před 10).

Na čundr jsem si vzal Mňoutbuk, abych mohl kdyžtak pracovat na spoustě úkolů, které doma nestíhám. Nakonec se mi do nich moc nechtělo, tak jsem raději trávil čas a pokémony.

I přes brzkou ranní hodinu jsem měl zabalené všechno, co bylo potřeba. V metru jsem potkal Klára-san, která vezla na Advík dobroty ze své domácí japoonské cukrárny, ale žel se mi nepovedlo ji přesvědčit, aby vlezla do své krosny a pár z nich postrádala. Při vystupování z metra mi prasknul popruh od krosny, což bylo nemilé, ale dokázal jsem to během minuty vyřešit kludge uzlem, který drží doteď. Obtěžkán krosnou, spacákem a volantem jsem se tedy vydal hledat pokémony v nekonečném OC Chodov. Dorazil jsem s malým zpožděním, ale všichni stejně ještě čekali na scythera, tak jsem si stihl v KFC koupit Qurrito a neprozřetelně bezedňák a hodně ho vypít. Cestou do auta jsme obdivovali plánování architekrů OC Chodov, kteří dokázali vytvořit obrovský prostor a pak si uvědomili, že nemají, čím ho zaplnit. Rovněž jsme bloumali nad jejich systémem značení. Do digibusu jsme se poskládali celkem v pohodě. Během cesty nám dorazila informace od vukovců, že kemp je údajně vyplavený. Cestu tam jsme překvapivě zvládli s jen jednou kratší pauzou na projití se na nějakém random parkovišti, kde se na chvíli ztratil fiflik. Kemp vypadal naprosto nevyplaveně. V kempu jsem si konečně mohl dojít na záchod. Ukázalo se, že naše chatka je dvoupatrová. V chatce jsme zjistili, že palanda v přízemí je nepoužitelná. Sanky založil Settle Up pro vedení přehledu, kdo komu kolik dluží. Většina pokémonů ho nemohla používat, protože nemá Android nebo jim to nejde nainstalovat. Takže jsme zatím Terrionovi neplatili za cestu.

Sotva jsme si dali věci do chatky, už byl čas jet do Vsetína pro Lairu. Nekteří pokémoni jsou schopní v plánování, tak mě i Terriona nezávisle na sobě napadlo spojit vyzvednutí Lairy s plánovaným nákupem v supermarketu. Protože jsme jeli pro velký nákup a na místě jsem vyzvedávali pokémona navíc, do digibusu si nás nasedlo šest. Před nádražím ve Vsetíně jsme vyzvedli zmatenou Lairu a jeli jsme do místního Kauflandu, který jsme už znali z předloňského čundru. Já si neomylně opět spletl WC pro invalidy s tím normálním. Nákupní košík jsme měli naplněný až po okraj. Jeho zpracování jsme už měli nacvičené z pokésilvestru. Zjistil jsem, že Kaufland nevezme moje stravenky, protože podporuje jen vlastní plus ty z Billy. To bylo obzvlášť mrzuté, protože mi přesně vycházely na nákup. Nákup zaplatil Terrion.

Po návratu do chatky jsme umístili méně trvanlivé zásoby do ledničky a zbytek na stůl. Byli jsme odvolání na recepci, kde jsme čekali asi hodinu ve frontě. Následně si nás vzal pán z recepce dovnitř, aby si nás zapsal. Všechny údaje z občanek si zapisoval nejpomalejším možným způsobem do prvního, druhého, patnáctého papíru, a přitom všem říkal nezvyklými občanskými jmény a vyprávěl o částech obcí, kde mají trvalé bydliště. Napíšeme to na Behold3ra, je nejstarší a proto bude zodpovědný. Laira určitě zná tu paní a tu paní, když jsou obě z tama. Měli jsme problém se nerozesmát. Rovněž jsme měli problém tam nevystát důlek, protože nás tam tímhle způsobem obšťastňoval asi třičtvrtě hodiny. Nakonec si odnesl naše občanky někam dozadu ke skeneru s tím, že s nimi ještě bude něco dělat. To se mi nelíbilo, ale rezignoval jsem na jakýkoli odpor.

První víkend čundru byl nabitý víkend pro motorsport. Jel se finálový dvouzávod Formule E v Montréalu, Velká Cena Maďarska F1 v Budapešti a závod IndyCar v Mid-Ohio. V sobotu se jel první ze závodů Formule E. K naší radosti jsme zjistili, že v kempu je wifi a že je dostatečně silná, aby zvládla sportovní přenosy. Problém byl, že vzhledem k časovému posunu začínal závod v době, kdy začínal v kempu večerní klid. Povedlo se mi s pánem na recepci vyjednat, že můžeme používat společenskou místnost i po večerce, pokud tam budeme potichu. S Terrionem jsme tak mohli oba sledovat, jak úřadující šampion a vítěz většiny letošních závodů Sébastien Buemi a jeho tým Renault e.DAMS dělají všechno pro to, aby si prohráli šampionát.

Dostali jsme povolení hýbat nábytkem, pokud ho na konci vrátíme do původního stavu. Jelikož byla chatka dvoupatrová, v každém patře byla dvě lůžka a bydlelo nás tam pět, samozřejmě jsme se rozhodli všichni spát nahoře. Přestěhovali jsme tedy matrace na zem v prvním patře a v přízemí zůstaly nehlídané věci. Když jsme operaci dokončili, první nápad pokémonů byl samozřejmě se všichni zkusit najednou nacpat na tu nejmenší matraci. Do toho k nám přišel Ian a na nohou si přinesl zem. Nikdo nezahynul.

Další dny už si tak detailně nepamatuju a většinou mi splývají, takže další události asi nebudou úplně chronologicky.

Neděle pro mě byla ve znamení formulí. Postupně se jela F1, kde vyhrálo porouchané Ferrari a Alonso s pomalým nespolehlivým McLaren-Honda nejen, že dojel, ale bodoval a dokonce zajel nejrychlejší kolo závodu. Na večer jsem opět dohodl, že můžeme použít společenskou místnost. Před závodem tam byl krátký překryv s lidmi, kteří se přišli podívat na zprávy. Na samotný závod jsme využili jak Mňoutbuk, tak terrionův nový notebook. Na mém běžel střídavý americký a britský komentář IndyCar a u Terriona běžela Formule E ve francouzštině, protože to byl jediný stream, který jsme dokázali najít, a to jen díky tomu, že si pamatuju jméno kanálu, který to dává. IndyCar dopadl očekávatelně nepředvídatelně a v Formuli E si Buemi skutečně prohrál titul, který zaslouženě shrábl Lucas di Grassi s vozem Audi Sport ABT.

V úterý nastal nový měsíc a mě se zachtělo překapávat. Jenže úderem nového měsíce přestal Překapávač fungovat. Sanky ho zprovoznil, já ho otevřel, ale během čundru se mi pak nepovedlo nic překápnout.

Přes den se ve společenské místnosti hrály deskovky zpravidla pod taktovkou Yamata. Těm zdlouhavějším jako Pokémon Monopoly nebo lákavé hře s vikingskou tematikou jsem odolal, ale kratší Machi Koro jsem si rád zahrál. Hra má končit, když vyhraje první hráč, ale my opakovaně frustrovali Yamata tím, že jsme dohrávali hru o ostatní pořadí, až mu docházely žetony peněz.

Až po prvním nákupu jsem si uvědomil, že jsou důležité pytle na odpadky, a až na třetím jsme je nezapomněli koupit.

Na čundru se poslouchala hudba a zpívalo se. Měli jsme už dost oposlouchané CD písníček, co má Terrion v digibusu. Mezi favority patřil jeho výběr písní o psech, hlavně Bernardín od slovenských Horkýže slíže, a píseň Ježíš Kristus z Šlágrů Boba a Toma (Genzer + Suchánek). Mě osobně udělala radost finská pop-rocková kapela Indica, která se záhadně objevila v jeho výběru. Minimálně první album doporučuju! V chatce se často pouštěly a zpívaly písně z muzikálu Jesus Christ Superstar. Rovněž jsme jeden den vyndali bedničky a každý něco pustil. Sanky pouštěl Machinae Supremacy. Když jsem dostal do ruky bedničky já, navrhl jsem, že pustím metal ze země, kterou ostatní řeknou. Sanky doufaje, že žádná taková kapela neexistuje, řekl Lichtenštejnsko, ale to si naběhl, protože z té malé zemičky znám hned dva metalové kapely. Elis označil Sanky za vhodné k učení němčiny poslechem písní.

Během čundru jsme cvičili jazyky. Sanky se učí německy a asi japonsky, Terrion švédsky a japonsky, já čínsky. Ukazovali jsme si různé aplikace učící jako Memrise, Duolingo nebo Anki.

Během čundru jsme se opakovaně hodně nasmáli nad tím, jakým způsobem přepočítává Settle Up dluhy, aby se minimalizoval počet transakcí, a jak vy výsledku každý někomu dluží 54 haléřů.

V úterý se Terrion chopil organizace a uspořádal nějaké turnaje. Následující dny jsme instalovali volant ve společenské místnosti a každý si mohl zajezdit.

Jeden den dorazil Morx s Kimimari (včetně letité korely, která ráda tahá za kovové předměty, jejíž jméno jsem již zapomněl), Adykem a psem, který musel zůstat za branami kempu.

Jeden večer jsem strávil na lavičce s Ianem testováním jeho textové hry, ke které si sám naprogramoval vlastní engine a vlastní skriptovací jazyk. Pak jsme diskutovali o filozofii počítačů, jak jsou současné programy neoptimální ve využívání výpočetního času a jak je toto do určité míry vyvážené nástroji, které naopak šetří lidský čas při tvoření programů.

Na část čundru dorazil Glurak s Tinou a postavili stan, ale nevím, jestli s nimi byl i Ryuu.

Jeden den byl vukvýlet, který v polovině převzal Ian. Odhad časové a fyzické náročnosti byl silně poddimenzovaný a v kombinaci opakovaným ztrácením se z toho bylo pěkné dobrodružství a někteří dorazili víc než deset hodin po avizovaném příchodu. S ohledem na to jsem rád, že jsem ten den nešel. Glurak musel v noci jet pro odpadlíky. Protože bylo jasné, že bude nabírat plné auto pokémonů, jel s ním Dratini. V noci mě vzbudil Sanky, když přicházel do zamčené chatky.

Druhý den ráno byl ptákosraz. Myšlenka krátkého výletu po okolí byla příjemná, ale požadavky být během pozorování ptáků zticha a vstávat kvůli tomu v šest, mě přiměly vynechat. V šest už se totiž spí. Já spal jen přerušovaně, protože mě vzbudili jednou, když odcházeli, a podruhé, když se vrátili. Ale při té příležitosti jsem aspoň otočil hlavu a mohl pozorovat ptáky přímo z pelíšku bez nutnosti někam chodit.

Pořádal se pokétáborák, ale nebyl v kempu, protože v kempu mohl být jen placený. Místo toho byl na druhé straně řeky. Jak jsme později zjistili, na místo vedla podstatná zkratka přes hráz. U táboráku jsem si uvědomil, že v tomhle kempu jsem už dřív byl se školou. Dokonce jsem bydlel ve stejné chatce, jako tehdy. Náhoda?

Jeden večer mě ve společenské místnosti vyrušil nějaký pán s dotazem na systémy vypouštění letadel z letadlových lodí. Jestli prý umím anglicky. Pak jsem jemu a jeho kolegovi překládal články z wikipedie, dokud nezjistili informaci, o které vedli spor/sázku.

Ke konci čundru už jsem docela zregeneroval energii, tak jsem si řekl, že půjdu aspoň na jeden výlet, pokud nebude dlouhý. Padlo to na výlet do jeskyní. Byl jsem trochu skeptický vzhledem k tomu, že na místo bylo nutné dojet autem, a taky protože jsem si na čundr vzhledem k předpovědi slibující rekordní horka nevzal žádné teplé oblečení. Jelikož jeskyně byly nedaleko místa, kde bydlí Laira, a na místě již několikrát byla, měla příležitost nás navigovat. K tomu ale vzhledem k jejímu slabému hlasu v hlučném digibusu a stydlivosti promluvit, když ji napoprvé nikdo neposlouchal, nedošlo. Tak jsme zaparkovali na úplně nejvyšším bodě daleko nad jeskyněmi. Pak jsme absolvovali zajímavou cestu z příkrého kopce a neupravenou cestou i s Adamem. U vstupu do jeskyní jsme se střetli s vukskupinkou, která dorazila dříve vlakem. Na místě se objednávaly nejpomalejším možným způsobem lístky, protože to organizoval Morx, který nám udělal rezervaci, a nenapadlo ho spočítat lidi a koupit tolik lístků, kolik nás je. Místo toho jsme náhodně stáli frontu mezi turisty a bylo náročné ke všem dopravit informaci, že si mají lístek koupit sami. V jeskyni se naštěstí ukázalo, že se jedná o nejteplejší jeskyni v ČR, takže jsem si vystačil s mikinou a bývala by ani nebyla potřeba. Venku jsem si dal hodně místní skvělé kyselky pramenící z kohoutku. U tradičně vyschlé Bečvy jsem si už byl definitivně jistý, že jsem skutečně byl se školou v témže kempu a že jsme navíc byli ve stejné jeskyni. Tou dobou začal organizovat Morx další ad hoc pěší výlet k nedaleké propasti a k dalekým městům. Prudký výstup k propasti nepříliš upravenou cestou jsme i s Adamem a již viditelně unavenou Lairou, která si zapomněla doma pití a půjčovala si, ještě zvládli. Nahoře jsme převzali zodpovědnost a za oba jsme rozhodli, že dlouuhý pěší výlet ponecháme morxově skupince a že se vydáme nejkratší cestou zpátky. Zbytek skupinky jsme nechali na parkovišti u nádraží. Pod hrozbou blížícího deště jsme se s Terrionem jako nejzdatnější chodiči ve skupině vydali nahoru na horu k digibusu. Do rozpáleného skleníku jsme ještě nasedali za sucha, ale po cestě už začalo krápat. Na parkovišti jsme chvíli diskutovali s Kimimari, jestli je skutečně dobrý nápad, aby se vydávala někam pěšky bez mobilu, byť v kraji, ve kterém vyrůstala a zná to tam. Mezitím už začalo docela silně pršet. Všichni jsme byli nastoupení a začali jsme couvat z parkoviště a... ťuk. Za námi se zhmotnilo neviditelné auto. Stali jsme se tedy účastníky dopravní nehody v rychlosti -6 km/h. Následkem byl mírně promáčklý plech u pána a ohnutá koule u digibusu. Nikdo nezahynul. Měl jsem silný pocit, že když jsme tam byli se školou, na tom parkovišti jsme to taky nabořili do stejného pána. Ale to asi narozdíl od předchozích podobností byl skutečně jen pocit. Největším přímým následkem tak byla zmoklá záda obou řidičů během půlhodiny, kterou trvalo sepsat protokol. Mezitím prošla okolo vukova skupinka, která si nás nevšimla, a Kimimari, která se k nim mezitím někde přidala.

Od té doby jsem vždycky dával pozor, jestli něco nejede, když jsme někam jeli s Terrionem, a hlásil jsem mu to jako spolujezdec. Vůbec celý čundr včetně obou cest jsem se snažil učit o dopravním provozu a ptal jsem se Terriona na různé praktické věci z řízení.

Ačkoli pokéčundr probíhal bez alkoholu, drog a Pokémon GO, Yamato měl v plánu nás opustit o den dřív kvůli Pokémon GO akci. Naštěstí organizátoři Pokémon GO pochopili, jaká hloupost to je, a akci na poslední chvíli zrušili, takže Yamato mohl zůstat o den déle.

V pátek jsme se ještě snažili něco dohnat, tak jsme udělali pár turnajů, ale víceméně jen v rámci #pokecz chatky, plus jsme ještě zvali pokémony na volant. Večer byl další táborák, kam jsem ale nechtěl. Zároveň měla konečně proběhnout Dratiniho soutěž s karaoke, kterou chystal už několik dnů, které jsem se chtěl zúčastnit, ale nepovedlo se mi najít čas na přípravu. Ještě jsem měl jiné věci na práci, jako přípravu vyhlášení turnajů a rozdávání odznaků. Když pak bylo rozhodnuto, že soutěž ve zpěvu proběhne u táboráku, rozhodl jsem se jí vzdát. Odznaky jsem zvládl rozdat jen pokémonům přítomným ve společenské místnosti a v #pokecz chatce.

Druhá sobota neexistovala, protože jsme museli z kempu odjet velmi brzo ráno. Díky zakoupeným pytlům na odpadky jsme zvládli uklidit celkem rychle. Věci jsem nechal v kempu a jel jsem do Vsetína dělat společnost Laiře, Yamatovi a Coolovi, kteří tam čekali na vlak. V čekárně na nádraží ve Vsetíně se děly vskutku prapodivné věci. Dlouze jsme sledovali vystoupení paní, jež neovládala vystoupení z vlaku. Nezjistila si před cestou, ve které stanici má vystoupit, přejela a pak se u pokladny domáhala kdo ví čeho. Prý jí to měl průvodčí říct. Hned po ní se u pokladny zjevil starší pán, půjčil si klíč od WC, odkráčel k WC, klíč nechal zvenku v zámku a vstoupil. Opět jsme překonali pokušení - tentokrát nejen k smíchu, ale i ho tam zamknout. Pak už si pro mě přijel Terrion se zbývajícími pokémony, kteří jeli digibusem do Prahy. Cesta byla o poznání pomalejší, než směrem tam, protože jsme projížděli okolo Brna, kde zrovna probíhala motocyklová Velká Cena České republiky. Někde za Brnem jsme si udělali zastávku v KFC. Tam jsem také zjistil, že mi někdo udělal díru do pytlíku s chleby, takže se polovina chlebů a většina drobků octla na zemi v digibusu. Uvnitř jsem si objednal další - tentokrát lepší - Qurrito. Zbytek cesty byl přímočarý. Nikdo nezahynul.

Letošní pokéčundr měl své nedostatky, ale v zásadě splnil svoji funkci. Počasí bylo dobré. Nepršelo (což jsem hlavně vzhledem k lokaci velice ocenil). Bylo sice velmi horko, ale mně osobně to nevadilo. Možná proto, že jsem sáhl k drastickým prostředků a jak scyther poznamenal, "to je snad poprvé, co John odhalil bříško".

Mrzí mě, že jsem se nemohl zúčastntit Dratiniho karaoke. Rovněž mě mrzí, že jsem nemohl na ptákosraz, protože byl v dobře, kdy se chrn. A jako obvykle se nestihly nějaké turnaje.

Pokračování příště.

Zpráva byla změněna dne 25.08.2017 v 08:44:29

[92] John Beak: Pro "Odpadlíky" nejel Terrion, protože "Odpadlíci" nechtěli Terriona obtěžovat. Pro "Odpadlíky" přijel Glurak a vzal jen tu nejvíce zničenou část "Odpadlíků". Zbytek bohužel včetně Dráti šel pěšky.

[93] CoolGrovyle: Děkuji za opravu. Jsem si říkal, že to je nějaké divné, protože Terrion v noci nejezdí, protože v noci nevidí.

[92] John Beak: btw: Ten Ianuv vylet byl od zacatku planovan v jeho dikci, nebylo to tak, ze by zacal jako "muj" a Ian ho prevzal.

Report jsem psal tak, jak jsem to zažil a viděl/slyšel. Může obsahovat faktické nesrovnalosti. Děkuji, že je opravujete.

Navazuji druhou třetinou na report započatý v [92].

Pokéčundr 2017 - Část II. - Turnaje

Na čundr jsem si jel odpočinout, tak jsem se letos nehrnul do organizace turnajů. Sice jsem s pomocí mámy, která je odnesla zalaminovat k Zdeňkovi, zvládl aspoň vyrobit odznaky, ale neměl jsem v plánu organizovat jakékoli turnaje. S pomocí Behold3ra se povedlo je nastříhat. Na ostré rohy si stěžujte jemu.

Potěšilo mě, že se turnajů iniciativně ujal Terrion bez toho, abych po něm cokoli chtěl. Pomáhal jsem tedy s plánováním a technickými detaily, ale samotnou organizaci jsem nechal na něj. Proto byly turnaje jen v úterý a v pátek, kdy se už tradičně dohánělo co nešlo stihnout.

Mrzí mě, že se nestihl Bomberman, na kterého bylo 12 lidí, a že se podruhé v řadě nestihlo F1 2011 na 3DS. Příště to chce přípravu dopředu - obzvláště v oblasti ukazování her a možnosti si hry vyzkoušet pro zájemce, kteří většinou ani nevěděli, o jaké hry jde.

Úterý

V úterý se ujal organizace Terrion. Vzal velký skicák, kam nechal v předchozích dnech pokémony zapisovat návrhy na turnaje a přihlašovat se.

Jako první se spontánně uspořádal turnaj v Pokémon Rumble. Po krátké poradě jsme s ohledem na počet přítomných ten den a plánovaný program na následující dny rozhodli, že se dá priorita turnaji s nejvyšší účastí.

Pokémon Rumble

1. dragonairIan 7

2. Dratini 5

3. John Beak 3

4= Raichu 2

4= Chikorita 2

6= Infernape 0

6= lisakVUK 0

Výsledky hry, která probíhá tak, že se vždy nahodí kostky, byly očekávatelně nahodilé. Správná strategie byla jako vždy pikaču.

Mario Kart 7

Pravidla: 150cc, Choose, No CPU, All Items, No Teams

Finále

1. John Beak 31

2= Terrion 27

2= Behold3r 27

4. Sanky 20

5. Raichu 17

6. fiflik 15

7. scyther 11

8. lisakVUK 8

Semifinále 1

1. Terrion 40

2. Raichu 30

3= lisakVUK 18

3= fiflik 18

5. Yamato 17

6. Infernape 12

7. Adam 11

8. Turtwig 10

Semifinále 2

1. John Beak 35

2. Sanky 25

3. scyther 22

4. Behold3r 20

5. Laira 15

6. Ikasu Taiki 8

7. Chikorita 6

8. Dratini -

V mojí semifinálové skupině jsme měli technické problémy, protože to Dratinimu opakovaně vypadávalo. Podle pravidel jsme měli vždy restartovat, když to někdomu vypadne. Ale jelikož se to opakovalo, s Dratinim jsme se dohodli, že zbytek odjedeme bez něj, aby nemusela druhá skupina déle čekat. Taiki pak po neúspěšném třetím závodě z turnaje odkráčel.

Ve finále jsme měli opět obrovské problémy, jelikož to vypadávalo tentokrát fiflikovi. Podobně jako předtím Dratini měl konzoli půjčenou od VUKa. Terrion tak dvakrát přišel o celkové vedení.

Ocituji svůj report, který jsem psal na Nyxtendo, kde jsem kvůli čundru musel vynechat závod o trofej:

Největší účast byla 16 pokémonů na MK7. Tentokrát organizoval Terrion, takže si prosadil Choose místo Random, takže byl festival Rainbow Roadů a Toad Circuitů. Dopadlo to takhle:

Ponaučení: Nenechte nikoho hrát s konzolemi, které jim půjčil lisakVUK. V semifinále to vypadlo Dratinimu dvakrát a ve finále rovněž.

Nejvíc na to doplatil Terrion, který vyhrál všechny závody na Toad Circuitu, které se nepočítali, a vyhořel v tom jediném, který se počítal. Přesně opačný osud čekal mě.

Pátek

V pátek jsme si uvědomili, že čundr končí a chtěli jsme honem stihnout ještě nějaké turnaje. Totéž si ovšem uvědomili i všichni ostatní s ostatním programem.

Udělali jsme tak aspoň nějaké turnaje, na které byl přihlášený jen #pokecz.

Puyo Puyo 15th Anniversary

Pravidla: Puyo Puyo 2, Puyo Puyo 2, Puyo Puyo 2 (John Beak s handicapem), Puyo Puyo Fever

1. John Beak 3 (2-2-1-2)

2. Behold3r 1 (0-0-2-0)

3= Sanky 0 (0-0-0-0)

3= Terrion 0 (0-0-0-0)

Nepamatovali jsme si, jaké jsou ve hře herní módy a co dělají která nastavení, ale nikdo nechtěl cvičné kolo, tak jsme hráli rovnou turnaj a zkoušeli namátkově. Po čtvrté hře to Behold3ra přestalo bavit a hru vypnul, což všechny odpojilo a bylo po turnaji.

Pikachu's Beach

Pravidla: 10 minut, neomezený počet pokusů, hra započatá před limitem se smí dohrát

1. John Beak 7248

2. Laira 6672

3. Terrion 6445

4. Sanky 5705

Po loňském turnaji, kde jsme se přetahovali o každý bod v opravdu špičkových výkonech, což nutilo některé pokémony hrát znovu, i když je to už nebavilo (a inspirovalo to Ghorma k udělání antiturnaje v dosažení nejnižšího nenulového skóre), jsme se rozhodli udělat tentokrát turnaj v Pikachu's Beach jako časově omezený challenge a ne neomezený arcade.

Turnaj byl napínavý a všichni hráli velmi dobře.

Po dohrání v #pokecz chatce jsme vyslali zprávu scytherovi na výlet, že mohou na výletě taky uspořádat turnaj ve stejných podmínkách. Ale na výletě ani později v kempu už nic neproběhlo, takže zůstaly konečné výsledky.

Soutěž ve zpěvu

0. Terrion + sbor - "Já chtěl bych být nejlepším ze všech"

1. Sanky

2. Dratini

3. Akela Taka

4. Chikorita

5. scyther

6. Infernape

7. Raichu (nedokončil)

Soutěže ve zpěvu jsem se žel nezúčastnil, ani jsem nebyl na místě. Výsledky mi někdo opsal zpaměti.

Arcade

Letos jsme nakonec udělali jediný průběžný turnaj, a to ježdění na volantu. Volant s pedály byl nainstalovaný ve společenské místnosti a vyzkoušet si ho mohl každý.

Race07

Pravidla: Trať: Norisring, Auto: F1 2013 (jakékoli z té sezony)

1. Terrion 45.261

2. John Beak 45.426

3. Tina 51.290

4. Raichu 52.196

5. Behold3r 56.536

6. Dratini 58.078

7. Laira 63.956

8. Turtwig 66.702

Letos jsme vybrali jako trať městskou trať Norisring v německém Norimberku, protože je krátká, má málo zatáček a proto je jednoduché si ji zapamatovat.

Žel se mi v polovině čundru povedlo ulomit jednu z páček, kterými se řadí (nebo se dají dobře používat jako plyn a brzda, když nemáte pedály). Naštěstí to jde přenastavit.

S Terrionem jsme oba jezdili za Caterham, což bylo jedno z nejpomalejších aut. Přesto se nám nikdo nepřiblížil. Velice jsem zápolil s koordinací, protože neřídím a kombinace dvou pedálů, zatáčení a hlavně řazení (měli jsme sice automatickou převodovku, ale bylo rychlejší si podřazovat), na které nejsem zvyklý, pro mě byla náročná a většinou jsem v zatáčce na jeden až dva z nutných pohybů zapomněl.

Adam taky zkoušel volant, ale nebyl spokojený s citlivostí a nakonec nezajel žádné měřené kolo. Někteří zajeli jen jedno měřené kolo - nepletu-li se, patřila mezi ně Laira, která vypadala, že by mohla zajet dost dobrý čas (jako jediná při prvním průjezdu nebourala v první zatáčce).

Odznaky

Letos jsem vlastně nevěděl, co od turnajů očekávat. V předchozích letech jsem k turnajům plánoval od začátku dělat statistiky, protože mě to baví a protože jsem chtěl otestovat koncept soutěžního stadionu.

Když jsem byl ve společenské místnosti a hlídal jsem volant s připojeným Terrionovým notebookem, pozoroval jsem u toho Yamata a spol., jak hráli deskovky. A v tu chvíli jsem si uvědomil jednu věc. Všichni u nich skvěle projevovali soutěžního ducha!

Soutěžní duch je podle mě o tom dát do toho všechno, ale hlavně se u hraní bavit. Výsledky jsou naprosto nedůležité (a koneckonců vždycky budou zašuměné věcmi jako náhoda). Statistiky jsou sice fajn, ale nejsou potřeba.

Tím se mi dotvořil v hlavě význam toho, co má vyzyvatel udělat proto, aby si zasloužil soutěžní odznak. Definice byla od začátku jasná: Projevit soutěžního duch. Ale až teď jsem definitivně pochopil, co to znamená: Zúčastnit se nějaké společné herní aktivity a u toho se bavit.

Odznaky jsou takhle krásné:

Vyzvednout si je můžete na libovolném pokésrazu, kde budu.

Seznam pokémonů, pro které mám nadepsané odznaky (tučně jsou již předané): dragonairIan, Dratini, John Beak, Raichu, Chikorita, Infernape, lisakVUK, Terrion, Behold3r, Sanky, fiflik, scyther, Yamato, Laira, Ikasu Taiki, Adam, Turtwig, Tina, CoolGrovyle, Akela Taka, Glurak

Pokud na seznamu chybíte a na čundru jste něco hráli a bavili se u toho, dejte mi vědět.

Pokračování příště.

Zpráva byla změněna dne 27.08.2017 v 21:26:55

[97] John Beak: Mám na tebe stížnost na ostré rohy mého odznaku. Nechal jsem je takové protože jsi říkal něco, co jsem s jistotou interpretoval tak, že je plánuješ zakulatit. Budu od tebe požadovat zakulacení rohů mého odznaku plus zařízení, aby se můj odznak tvarem nelišil od odznaku ostatních.

Puyo Puyo jsem vypl po dokončení kola, které bylo s organizátorem předem dohodlé za ostré turnajové. IDK proč bych hrál dál i potom a čemu by to mělo jaký přínos.

Díky za informaci, že odznak, který nosím týdny v peněžence, mi ještě nebyl předán. Je to zajímavá informace a budu se těšit na předávací ceremonii.

Poděkoval bych ti za organizaci turnajů, ale tys je tentokrát neorganizoval. Poděkoval bych ti tedy za neorganizaci turnajů, ale to by vyznělo jako že jsem rád, že jsi tentokrát na nic nesahal. Což tak není. Takže ti děkuju za všechno, co si zaslouží poděkování ti.

K turnajům bych akorát dodal to, že je tu jedna chyba na mém místě, a to že nebyly nikde vystavené na vyzkoušení nabízené hry, takže většina pokémonů ani nevěděla, co to je za hry. Příště se s tím pokusím něco udělat. Tohle je potřeba připravit předem a letos jsem věděl dopředu, že na to nebudu mít čas.

Velice se mi líbil krátký desetiminutový formát turnaje v Pikachu's Beach, kde měl každý k dispozici konzoli se hrou a postupně jsme si hlásili skóre. Tohle je podle mě ideální formát pro hry na rekordy, když je k dispozici dost strojů a her.

Volant byl supr a rád bych příště vzal dva, ale bude problém kam je nainstalovat. Aby šlo volanty upevnit ke stolu (bez toho je nejde používat), potřebují desku stolu, která je zespoda rovná docela do hloubky. Navíc to musí být u stolu vhodné výšky, kde je místo na nohy. Letos mě napadlo si přivézt vlastní nábytek, ale ten by byl těžký a neskladný. Jestli máte nápady, sem s nimi.

Edit: Ať nedělám moc doublepostů.

Zapomněl jsem do reportu napsat, že cestou zpátky jsem si u Terriona v autě zapomněl spacák a mníkinu. Shledal jsem se s nimi opětovně na pokésrazu. Doma mi od té doby všechno voní jako Terrion.

Zpráva byla změněna dne 29.08.2017 v 22:16:13

Navazuji třetí třetinou na report pokračovaný v [97].

Některé věci zmiňované v mojí zpětné vazbě jsem mezitím už probíral s pokémony, kterých se to týká. Zpětnou vazbu jsem psal společně s reportem, ale chtěl jsem ji postnout později, až proběhne diskuze okolo reportu a turnajů. Nechám ji proto v původní podobě, jak jsem ji napsal, i přestože se některé věci již vyjasnily.

Pokéčundr 2017 - Část III. - Recenze - Zpětná vazba

Kemp

+ Kemp byl oplocený, hlídaný. Nikdo neukradl čundr.

- Chatky byly daleko od sebe. Pokémoni tedy byli daleko, těžko dohledatelní. Chyběla možnost být stabilně s pokémony z ostatních chatek.

+ Aspoň naše chatka byla uprostřed, takže ostatní pokémoni občas chodili okolo nás. Taky byla vhodně situovaná daleko od komárů a vos, které pro nás statečně vychytávali vukovci.

- Co jsem nevěděl bylo, že chatka bude dvoupatrová, tudíž není stavěná na to, abychom spali všichni ve stejné místnosti. Navíc v přízemí byla palanda prknem místo schodů, kam se nedalo vylézt, a navíc se překlápěla, když so o to někdo pokoušel.

+ Lednička v chatce umožnila uskladnění zásob.

+ Na místě byla kuchyňka, kde jsme si mohli vařit. Velice jsem uvítal nemuset jíst v drahých restauracích s malým výběrem jídel, které jím.

- V kuchyňce chyběly základní věci, ze kterých jsem nejvíc postrádal chňapky. Mytí nádobí přes celý kemp od kuchyňky byl rovněž nesmysl.

+ V kempu byla wifi.

- Wifi jsem chytal jen ve společenské místnosti, která byla v noci zavřená. Nemohl jsem tedy pracovat v dobu ideální na práci.

- Při zápisu si vzal pán na recepci moji občanku a něco s ní bez dohledu dělal.

- Kemp měl velmi přísná pravidla, hlavně co se týče návštěv (problém pro pokémony se psy) a časových omezení.

+ Osobně jsem měl dobrou dohodu s vedením kempu co se týče výjimek. Dovolili nám stěhovat nábytek v chatkách i ve společenské místnosti, když jsme ho pak vrátili do původního stavu. Povedlo se mi vyjednat, že jsme mohli využívat společenskou místnost i po večerce, když budeme potichu.

+ Ve společenské možnosti bylo kam dát volant.

- V kempu ani v okolí nebylo vhodné místo pro sport. Kemp sice měl svoje vybavení, ale jeho využívání bylo zpoplatněné. Nejvíc mě trápila absence plochy vhodné pro hraní fotbalu, na který jsem si s sebou vzal pokémíč.

- V kempu byl pouze placený táborák. S ohledem na rušivost nočního zpěvu mudlů to ale možná nebylo špatně.

- Lokalita mezi vlakem, silnicí a řekou, navíc situová pod vodní nádrží, je opravdu nevhodné místo pro kemp.

+ Díky Terrionovi jsme měli k dispozici auto a mohli jsme nakupovat zásoby v nedalekém Vsetíně.

Organizace

• Chyběly informace. Dlouho jsem nevěděl, ve kterých chatkách bydlí pokémoni.
• Byl problém dohledal pokémony z vukskupinky. Většinou jsem se dozvěděl o výletu, když už byli pryč. Byl problém získat informace, kde se zrovna nachází. Situace se zlepšila, když jsem třetí nebo čtvrtý den konečně zastihl VUKa a dozvěděl jsem se, že nejlepší způsob je zavolat mu na telefon, což jsem následně ani jednou nevyužil. Následně se snažili akce koordinovat a bylo to lepší.
• Musím si postěžovat na nezodpovědnost organizátorů. Kdykoli nastal nějaký problém a/nebo bylo potřeba něco zařídit, organizátoři to neřešili. Místo toho se řešení vždy ujal zodpovědný Terrion, který si jel na tábor jako obyčejný účastník odpočinout a ne řešit náročné stresové organizační věci za lidi, kteří je měli řešit. Chudák Terrion z toho byl viditelně unavený. Terrion pak měl tendenci brát všechny nezdary čundru na sebe a byl smutný. Opakoval se scénář, kde bylo organizátory něco avizováno a následně to nezařídili. Konkrétně si v tomhle musím postěžovat na Morxe, který slíbil odvoz pro Adama na výlet, a pak ho nedodal, takže Adama vezl Terrion. Korunu všemu nasadilo, když jsme s Terrionem bourali. Podobná věc se již stala na předchozím čundru. Ani jedna ze situací by nenastala, kdyby se Morx choval zodpovědně.
• Dobrodružný vukIan výlet s návratem do kempu lesvahem, vojenským prostorem přes trubku a potokem v 27:30 určitě nebyl plán. Jestli pro někoho byl dobrodružný výlet zábava neurčuje názor nikoho z vás na to, jestli by tak měl správný výlet vypadat, ale jak se na tom výletě ten či onen tvor cítil. A když se tam trápili, rozhodně tomu nepomůžete, když budete psát, jaké to je super dobrodružství.

Pokračování příště.

[100] John Beak: K vyse uvedenemu bych mel nasledujici pripominky:

- Komari neobtezovali ani nas. Je to s podivem, protoze nase chatka byla tesne u potoka, ale proste tam nebyli. Mozna i proto, ze v potoxe zilo docela dost ryb. Presto jsem resil zavirani oken, jelikoz mel tendenci do chatky letat jiny (neboday) hmyz a ja hmyz obecne moc nemusim.

- Poznamka k organizaci. Letos jsem byl diky absenci Morxe de facto jediny organizator. V soucasne situaci, kdy je vetsina ucastniku akce zletilych a neexistuje povinny spolecny program si roli organitatora predstavuji tak, ze zajisti pobyt (kemp) a dale pak zodpovida za nezletile ucastniky, kteri mu byli svereni. A samozrejme ma obecne zodpovednost za SVE akce, ktere behem cundru porada (ale to i jini poradatele jinych akci). Jelikoz nemam auto ani nevlastnim ridicsky prukaz, tezko mohu resit problemy, ktere vyzaduji auto. Pokud nastane nejaka takova situace ve skupince, kde nejsem pritomen, predpokladam, ze zavolat taxi ci poprosit o pomoc kamarada s autem zvladne kazdy a ne treba to resit prez organizatora. Dale pak tezko mohu resit problemy o kterych nevim, takze pokud ma nekdo pocit, ze by organizator neco mohl/mel resit, musi ho nejprve o problemu informovat. Byl jsem na telefonu temer 24h denne (jednou byl pravda vecer vybity), takze sance rozhodne byla.

Osobne jsem se snazil sve akce organizovat tak, abych byl se svou skupinou sobestacny a neobtezoval jine kvuli svemu pohodli. Auto jsme tak vyuzili jen jedinkrat pro odvoz Sui a Taikiho, kteri samozrejme mohli z Hovezi dojit po svych, ale Terrion se tvaril ze ho to vubec neobtezuje, nebot to spoji s nakupem. Jinak je mi jasne ze pozice cloveka s autem je na takove akci nezavidenihodna, pokud si z nej ostatni delaji taxi a zavoznika. A kazdopadne neni povinnost (ani moralni) takto lidem vychazet vstrict, polud jde jen o pohodli.

Jinak sve akce jsem se snazil delat zodpovedne vcetne dodrzovani dohodnutych terminu navratu (proto jsem take udelal zkratku z Ianova vyletu).

Obecne by bylo dobre si ujasnit, jaky format akce preferujete. Pokud spise podobu tabora, kde org vymysli program a ostatni ho budou dodrzovat - pak ma samozrejme org i odpovednost a je na nem resit problemy - nebo akci ktera se skupinkuje a kazdy si sam rozhodne co bude delat, pripadne s kym. A v takove situaci za deni mimo muj program nerucim a predpokladam ze dospeli lide zvladnou pripadne problemy resit. Ten prvni koncept jsem mel pocit ze se s narustajicim poctem ucastniku a s vyssim vekem uz davno odpiskal...

[100] John Beak:

S většinou souhlasím. Dvě věci:

- Organizátor byl pouze Vuk a ten zajitstil základní framework. Morx Domlouval věci na vlastní triko a zodpovědnost a to, že je nesplnil, je jeho chyba. Není to však chyba organizátorů, ale organizace. Vuk zajistil, že jsme všichni přijeli (zařídil společný spoj), že jsme měli kde tam být ubytovaní a že kdo chtěl, tak se mohl zůčastnit většiny jím plánovaného programu. Osobně by mi vůbec nevadila nějaká vyšší míra domluv a organizace, pro kvalitnější společný program, ale to nebylo garantované a za jednotlivé akce zodpovídají jednotliví lidé. Morx za svůj výlet, Ian za svůj a třeba Sanky s Terrionem za ptákosraz. Doufám, že se třeba příští rok najde dost lidí, kteří budou chotní věnovat čas nejen přípravě programu, ale i vzájemné koordinace právě pro zlepšení organizace, já ale třeba vím, že na to prostě moc čas nemám, takže si dokážu představit, jak je to složité pro ostatní.

- Výlet jsem si užil opravdu maximálně. Snažím se být citlivý, rozhodně mi nebylo příjemné, že moji kamarádi z toho měli traumatizující zážitek, ale to neznamená, že nebudu šířit svůj názor. Dávám tím tak třeba najevo, že to je obsah, který na čundru chci a budu rád, když se objeví (samozřejmě nepovinná) možnost něco podobného zopakovat. Cílem tedy není pomoct někomu, kdo se trápil, ale ani ho nějak dále poškozovat. Pouze se sobecky vyjádřit k akci a směřovat jí tak, aby pro mne byla uspokojivá.

-edit překlep

Zpráva byla změněna dne 02.09.2017 v 17:24:15

[100] John Beak: Co přesně si představuješ pod pojmem "organizátor"? VUK avizoval, že zajistí ubytování v kempu, že se postará o děti (které mu někdo svěří) a že zajistí cestu pro skupinku z Prahy (těm, kteří nejeli jinak - třeba Digibusem). Tohle všechno splnil.

--

Dokonce se snažil i dávat ostatním vědět o společných výletech (až asi na jeden, který jsme chtěli mít jen v užší skupince). A ano, pevný plán na výlet holt není, to potom není dobrodružné. A nás (já, VUK, Scyther, Raichu, Infernape) to takhle volněji baví. Někdy se snažíme přizpůsobit i dalším, ale to taky musí projevit i zájem druhá strana - aktivně se zajímat, kam jdeme, že chce jít taky, kdy bude odchod, atd. Nutit druhé na naši akci mi přijde hloupé. Na druhou stranu přinejmenším dát lidem vědět jsem se snažil i já, aby druzí tu možnost se připojit měli (a mnozí ji využili - Fiflík, Chikorita, Ian, Sanky, ...).

Zpráva byla změněna dne 03.09.2017 v 01:27:24

[103] Dratini: Odpusť, že se do toho montuju i přesto, že to jde trochu mimo mě, ale když VUKova a vaše skupina odejde dřív než se někdo stihne o to zajímat, tak druhá strana dost dobře nemůže zájem projevit. Takto to bylo i loni, že skupina odešla a to, že jsou na výletě se ve velké většině (nikoliv případů, ale jedinců, kteří o výletě věděli nebo ne. V tomto případě chci říct, že většina, co jsem já viděl nevěděla nic) zjistilo až když bylo pozdě. Taktéž není možné chystat se na výlet a čekat že někdo projeví zájem, aniž by o výletě kolovala nějaká oznámení, nějaké zmínky. Logicky když někdo nemá potuchy, že vůbec někdo někam odchází, tak nemůže projevit zájem, protože nic neví. Ano, zrovna ty Dratini jsi řekl, že ses snažil informace distribuovat. Já pouze konstatuji, že bez nějaké projevené aktivity k distribuci informací ze strany toho, kdo jde na výlet není možné se divit, že ti, co chtějí jít, nejdou (protože vůbec neví, že se vůbbec někam odchází a kdo kam jak, prostě nemají žádnou správu o jakékoliv aktivitě) a poté jsou zklamaní, že nemohli jít taky. Pokud mezi osazenstvem čundru nepanuje jediná zmínka o výletě (což je bohužel signifikantní rys vašich náhodných výletů, protože je vymýšlíte spontánně) je naprosto jasné a zákonité (v případě, že existuje nenulový počet lidí, kteří chtějí jít na výlet a zároveň nepatří do skupiny VUKovců nebo Dráťovců), že si budou lidi stěžovat na to, že nebyli včas informováni. Bez ohledu na to jestli je toto stěžování oprávněné nebo ne, pokud se má těmto situacím předcházet, mělo by existovat něco jako nějaký hrubý plán či prostě něco předpokládaného ať lidé, jsou v daný čas třeba více ostražití a koukají se jestli někdo nejde na výlet, protože se předpokládá, že v ten daný čas se třeba jde na výlet.

Nevím do jaké míry je to, co jsem právě řekl prakticky využitelné. Nehleděl jsem na praktickou využitelnost. Jen jsem nadhodil možné řešení.

[104] CoolGrovyle: Obvykle jsem informoval někoho z #pokecz a dále informace distribuoval i Dratini, který bydlel v jiné chatce. A zrovna tebe jsem osobně informoval hned o první vycházce.

Nepovažuji za svou povinnost obcházet všechny chatky, kde pobývá někdo z Pokémonů. Konec konců za námi také každý nechodil, aby nás proaktivně informoval, co bude další den dělat. Aktivita by měla být z obou stran. Pokud se ví že Vuk a spol, dělají výlety, nic nebrání ho (nebo Dratiniho) večer odchytit a zeptat se ho co plánuje na zítra. Letos jsme nijak moc neponocovali a většinu dní jsme byli v kempu do 22h.

Každopádně lze diskutovat o tom jak moc a jakým způsobem o akcích jednotlivých skupin informovat, tady chápu, že z pohledu někoho, ke komu se zpravidla informace nedonesla je ta výtka do jisté míry oprávněná.

Ovšem Beak napsal "Musím si postěžovat na nezodpovědnost organizátorů. Kdykoli nastal nějaký problém a/nebo bylo potřeba něco zařídit, organizátoři to neřešili." a to je něco jiného než prosté konstatování že nebylo dost informací o akcích jednotlivých skupin. Nevím jak to Beak myslel, ale příjde mě to dost drsné obvinění a jelikož jsem byl organizátor, cítím se tím neprávem dotčen. Pokud má Beak na mysli problémy, které nastaly s Morxovou akcí s převozem vozíka Adama, pak to šlo zcela mimo mě a jelikož Morx nebyl letos obecně organizátor, považuji Beakovo vyjádření za nešťastné. Jinak opakuji nestal se případ že by za mnou někdo přišel s nějakým problémem a já ho poslal s tím do háje, více viz má reakce [101].

[105] lisakVUK: Ano však v pohodě, já neříkám, že nebylo vůbec informováno. Jen mi připadá nelogické, aby ten, kdo jde na výlet čekal, že první krok (čti proaktivitu) projeví prvně druhá strana, která třeba nemá vůbec šajn, že tu proaktivitu může v daný časový okamžik projevit. A jak jsi správně poznamenal, neustále někde lítat a ptát se, kdy kdo a kam jde na výlet, je nesmysl :)

EDIT: Pokud by někdo nevěděl, ta poslední věta je analogie toho, co VUK řekl ohledně oznamování svých vlastních výletů. NEní to přímá citace jeho výroku ;)

Zpráva byla změněna dne 03.09.2017 v 15:39:53

Chtěla bych moc poděkovat všem Pokémonům, co se mi podepsali na pohled, jmenovitě Terrionovi, Laiře, Johnu Beakovi, Sankymu, LisakuVUKovi, Infernapovi, sCZtherovi, Dratinimu, Buizelovi, Turtwigovi, Raichuovi, Tině, Suicune Wolf, Taikimu, Yamatovi, Behold3rovi, Glurakovi a mému milovanému Grovíčkovi. ^_^ ^_^ ^_^ <3 <3 <3

Jste všichni moc milí a já vám za to ještě jednou moc děkuju. ^_^

Moderátor upravil zprávu dne 04.09.2017 v 06:57:55