Fórum

Po úspěchu minuloročního PokéPochodu do Prčic jsme se rozhodli letos akci zopakovat (tradiční a všemi oblíbený Vlak na Dobříš si zopakujeme zase za rok, nebojte!). Připravte se proto znovu na osvěžující akci, při které se nebudou nudit ani nohy (tlapky, ploutve), ani žaludky. Na 30km dlouhé cestě ze Sedlčan do prčic vás čeká plno pohybu, hromada PokéPauz a celá řada občerstvení a stánků.

Startovat budeme ze Sedlčan kolem 10 hodin (čas bude ještě upřesněn podle konkrétních vlakových spojů). Dále bude pokračovat trasa dle plánu:

30 km - Robinova trasa

start: Sedlčany KD J.Suka (7.00 - 11.00)

1.punkt: Poušť sv. Marka (zbývá 22km, 8.30 - 12.30 )

2.punkt: Skuhrov (zbývá 15,5km, 9.30 - 13.30)

3.punkt: Zadní Boudy (zbývá 6km, 11.00 - 17.30)

Bližší info naleznete zde: http://www.praha-prcice.cz/pochod

Zápisné činí 30 Kč a každý, kdo trasu zdolá, dostane odměnu.

Díky akci v prčicích sice přijdete o Májové slavnosti v Dobříši, ale na ty se můžete těšit opět za rok!

Zpráva byla změněna dne 04.05.2016 v 21:36:38

Mě se to líbilo. Osobně jsem s těmi 30 kiláky neměl moc problém. Organizace byla trochu nedotažená, no. Na příště víme, že jezdí zvláštní vlaky, a měli bychom zjistit kdy, abychom tam mohli být v rozumný, kompromisní čas všichni (za rozumný považuju třeba 8:30, ne 7, ne 10). Měl jsem ale to štěstí se vidět se všemi, což bylo fajn.

[20] Dratini: "zklamal mě přístup Sui, kvůli které se vyhlásila právě tato trasa".... Nevím o tom, že by se tato trasa vyhlašovala KVŮLI mně, nicméně, vím, že chodíte mnohem rychleji než já a za normálních okolností (kdyby vás jiní nezdržovali, nebo jste na ně nečekali), bychom se normálně po cestě potkali. Navíc na cestě ze druhého do třetího punktu jsme se vyloženě vlekli a na třetím punktu jsme čekali dost dlouho, ale nikdo z vaší skupiny nám nebyl schopen zvednout telefon, abychom mohli očekovat, jak na tom jste... Nicméně, jinak to ani nešlo zařídit, protože by to zase kolidovalo s tvými body:

"- je dobré být ve skupině s lidmi, kteří aspoň zhruba jsou kompatibilní s vašim tempem - jiné tempo pak člověka dost vyčerpává (buď pořád čekat, nebo naopak pořád jít v poklusu)"

Čili, kdybych s vámi vyrazila až v 10 hodin, a vy jste na mě museli čekat pokaždé, když se jde do kopce, první punkt byste nestihli určitě. Nebo byste nečekali, jako tenkrát na Pokéčundru co se lezlo na tu děsnou horu, takže byste to stihli, ale stejně bychom nešli spolu. Nemluvě o tom, že já bych ten punkt nestihla tutově, ani kdybych letěla s jazykem na vestě a bez jediné přestávky.

"- nevyplácí se vycházet pozdě - je dobré mít rezervu..." Však taky. Když pět Pokémonů dokáže dojet na start v 7, nevím, proč by to nezvládli i jiní Pokémoni. Sedm se tedy popravdě zdá i mně moc, ale prý vlaky jezdily z Prahy každou půl hodinu, čili "nemožnost dostat se do Sedlčan" byla rozhodně přehnaná. Pokud by tedy bylo nějaké "příště", ideální by byl asi kompromis a nezačínat v 7, ale v klidu někdy v 8-8:30, aby bylo dost času jak na příjezd na start, tak i na to stihnout první punkt s rozumnou rezervou.

V každém případě se ukázalo, že tahle akce je sice fajn, ale kvůli odlišnému tempu různých tvorů a kvůli odlišným cirkadiánním rytmům tvorů dalších není možné akci sesynchronizovat tak, abychom ji šli všichni pospolu a v klidu. Proto příští rok bude vyhlášen opět Vlak na Dobříš a Májové slavnosti, kdo bude chtít, nechť se přidá. Tato akce bude vyhlašována pravidelně ob-rok, s tím, že mezi tím bude možné volně chodit na P-P bez (mojí) organizace a bez zbytečných stresů.

[22] Suicune Wolf: No tak my do toho kopce zase nešli nějak moc rychle. Spíš co se týká rovinek, tak jsme se snažili jít rychleji. Třeba na poké-čundru se ukázalo, že tvé tempo není pro nás problém. Jinak já měl telefon pořád zapnutý, do soukromých zpráv ti pošlu na sebe číslo (pro příště). Chápu, že pokud ti to Lišák nezvedal, že jste se rozhodli dál jít bez nás. Želbohu, ono to jde na takové akci očekávat, že Lišákovi každou chvíli někdo bude volat a že je prostě často nedostupný. Člověk holt musí chvilku zkoušet.

--

Nicméně třeba Sanky, Fiflík a Beholder na nás počkali - a ti prý vycházeli v 7. Tak jste mohli počkat s nimi. Ten konec už pak tolik uhoněný nebyl a myslím, že by pro tebe tempo bylo optimální. Ale samozřejmě je to na tobě a na Taikim, zda s námi příště půjdete, či nikoliv.

Telefon jsem Johnovi nezvedl já - za to se omlouvám (měl jsem nechtěně vyplé vyzvánění). Když jsem si pak zmeškaného hovoru všiml a snažil se zavolat zpět, neměli jsme signál (vážně), a pak když už jo, tak uběhla asi hodina, tak jsem to nepovažoval za relevantní.

Jinak bylo to tak, že když jsme se na druhém punktu zastavili (já, Behold3r, Fiflík, John, a Laira), komunikovali jsme se Sui a Taikim a rozhodli jsme se na ně počkat. Sešli jsme se a bavili jsme se o možnosti počkat i na sVUKpinu. Já jsem chtěl, protože jsem se s vámi chtěl vidět a pobavit se po cestě. Bohužel John s Lairou museli brzo domů, protože druhý den brzo vstávali. Na vás jsme potom čekali další hodinu a půl, po tom co už jsme tam asi hodinu byli. Takže John s Lairou šli napřed, a s nimi i Sui s Taikim, což já plně chápu, protože dva je fakt malá skupinka :)

Zpráva byla změněna dne 22.05.2016 v 19:57:36

Tam šlo hlavně o to, že my jsme tam byli autem s příbuznýma, a oni samozřejmě nechtěli čekat, když se nevědělo, jak by to bylo dlouho. A my se dlouho a marně snažili dovolat nejen Vukovi, ale i Beholderovi a Sankymu (Vukovi jsem v různých intervalech marně volala 4x) - u ostatních jsme buď nevěděli, že/jestli s Vukovou skupinou jsou, nebo jsme od nich neměli telefon. Kdyby to bylo ČISTĚ na mně s Taikim a nebyli bychom tlačeni časem jinak, tak klidně počkáme.

Den začal v neslušnou hodinu. První úkol bylo vytáhnout Lairu z jejího pelíšku. Následně jsme si dobalili věci a k snídani jsme si dali mníko.

Na Hlavní nádraží jsme dorazili s mírným zpožděním dvou minut. Na místě již byli Sanky a Behold3r, kteří nás neomylně vyhlíželi z opačného směru, než odkud jsme přišli. Elektronicky se nás dožadoval fiflik, který se dřív, než mu kdokoli stihl odpovědět, objevil i fyzicky. V počtu pěti pokémonů jsme se tedy jali koupit lístky. Dostali jsme po 159 Kč celodenní jízdenky pro středočeský region. U pokladny jsme se dozvěděli o existenci posilových spojů, které nebylo možné najít na internetu v předchozích dnech během plánování cesty. Detaily jsme se ale z informačního okénka již dozvědět nestihli, jelikož byl čas jít na nástupiště. Tam již čekal zástup lidí.

Do vlaku jsme nastoupili jakmile to šlo, ale volných míst bylo poskrovnu a protože v jednom kupé ze začátku byla jen čtyři místa a ne pět, které bychom potřebovali, jsme prošli vagony jedním směrem, až jsme došli k první třídě. fiflik zaparkoval u WC, kde se mu líbilo. Nicméně toto místo postrádalo různé prvky komfortu jako například vzduch. Tak jsme se jali - nyní už za jízdy - projít vlak v opačném směru. Pod vedením fiflika jsme po několika zastávkách u záchodů dorazili až k onomu kupé se čtyřmi volnými místy. Ačkoli jsme prošli tři zcela plné vagony, tato místa byla stále volná, takže jsme je rychle obsadili. Tedy kromě Sankyho, který obsazoval příliš pomalu, tak si sedl do uličky k otevřeným dveřím naproti našemu kupé.

Jelikož se jednalo o rychlík, který v Sedlčanech nestaví, bylo nutné přestoupit v Olbramovicích. O existenci této obce z nás předtím nikdo nevěděl a i zdejší nádraží pro nás proto bylo neznámé. John využil své zkušenosti z vlakování na pokésrazy na různých místech ČR a tak se nám povedlo do osobáku do Sedlčan nastoupit rychle, takže ještě byla v jednom místě dostupná čtyři sedadla okolo jednoho okna. Ta jsme rychle obsadili. Tedy kromě Sankyho, který obsazoval pomalu. Tentokrát se ale s problémem vypořádal lépe, když zaplněnost sedadel ignoroval a natlačil LaiMníka k okénku. Vlak dlouho stál ve stanici, takže jsme se bavili pozorováním skupinky turistů, která nejdříve nastoupila, potom někdo z nich řekl, že jsou ve špatném vlaku, takže vystoupila, jen aby za pět minut znovu nastoupila a stěžovala si na absenci volných míst k sezení. Přitom hned za sklem bylo celou dobu jedno volné místo, které rychle obsadil paní, která nastoupila hned za tou skupinkou.

Proroctví světelné tabule uvnitř vagonu "vlak zastaví" se vyplnila. V Sedlčanech jsme opustili vlak a vydali se s davem. Vyvstaly pochybnosti, zda-li jdeme správně, jestli dav směřuje ke kulturnímu domu, ve kterém probíhají zápisy, nebo již pochoduje od něj do Prčic. Sanky, který si v kapse nosí celý internet, se jal hledat informace. Po chvíli začal hlásit, že to vypadá, že už budeme u toho kulturního domu. Což by bylo objevné, kdyby to nebylo asi minutu potom, co byl z dálky vidět nápis, který tento dům jednoznačně identifikoval.

Před budovou byla fronta, a tak jsme čekali. Mezitím si Behold3r prohledával tašku, načež zjistil, že si zapomněl peněženku (ale pokémoni jsou hodní a pomohli Behold3rovi s placením věcí). Uvnitř probíhal zápis za cenu o 10 korun vyšší, než bylo dle zkušeností z minulého roku avizováno na PJZ, tedy za 40 korun. Zápisné 20 korun pro děti se netýkalo fiflika, jelikož bylo jen do výšky 150 cm. Ptali jsme se tedy na Sankyho. Následně jsme byli k velkému potěšení fiflika navštívit WC. John se ptal, jestli tam smí i on, když je tam napsáno "Chlapci". fiflik po opuštění záchoda neomylně vyrazil k zamčeným dvěřím na konci chodby. Poté jsme se otočili, vyšli dveřmi, kterými jsme přišli a vyrazili na pochod.

Ještě na dohled od kulturního centra jsme na náměstí dlouho řešili, kterým směrem jít. Laira uviděla fastfood a navrhla poképauzu. Rozběhla se diskuze, kterým směrem je sever. Laira podle slunce identifikovala východ a podle něj i sever. Vyrazili jsme tedy po odpovídající turistické trase. Bylo slunečno, zatím ne moc teplo, a cesta vedla příliš často do kopce. fiflik pouštěl z mobilu poképísníčky - včetně remixů a písníček přezpívaných pokémony jako Nekonečno vučat. Cesta rychle ubíhala.

Víceméně bez zastávek jsme po zhruba hodině ušli 8 kilometrů na první punkt. Behold3r v kopcích šel pomaleji a fiflik sice rychle, ale se zvyšující frekvencí stěžování si na rychlost chůze. Na prvním punktu jsme tedy udělali první poképauzu a došli jsme ke konsenzu, že je odteď budeme dělat častěji.

Na prvním punktu se prodávala malinovka za cenu 15 korun za 0,3 l a 25 korun za 0,5 l, která se držela i na budoucích stáncích s obžerstvením. Stánkař na nás nevěřícně koukal, když jsme si objednali nápoj, který nebyl pivo. Všechna místa ve stínu byla obsazena buď lidmi nebo mravenci. Na tom, zda jsou tam mravenci proto, že tam nejsou lidé, nebo naopak, jsme se neshodli. Strategicky jsme tak poképauzu provedli ve stínu na dohled od prvního punktu.

Zároveň jsme zkontaktovali Sui, jejíž skupina mezitím vyrazila od startu. Její zpráva, které si John všiml až o půl hodiny později, naznačovala, že nás již předběhli, ale údaje o lokaci se ukázaly být liché.

Od prvního punktu se začaly podél cesty objevovat cedule P-P vybízející k poképauzám. My je ale ignorovali a poképauzy jsme dělali podle potřeby. První jsme tak udělali hned u prvního obžerstvení po cestě ve Vysokém Chlumci. Místní hasičský sbor rozšířil pole působnosti o gastronomii. Měli párek v rohlíku za 20 korun a byl mňam. fiflik si koupil dva párky v rohlíku najednou - zřejmě do každé nosní dírky jeden - a pro velký úspěch tuto akci ještě jednou zopakoval. Bylo to proto, že od rána vůbec nejedl a nepil (pokud si to LaiMník pamatuje dobře).

Následně jsme pokračovali jen malý kus a narazili jsme na tajný punkt. Ten slouží k tomu, aby soutěžící prošli celou trasu a necutovali bez odznaku z příslušného stadionu. Kousek za ním byla na dohled od pochodu točená zmrzlina, takže jsme si udělali další poképauzu. Měli melounovou a vanilkovou. Po chvíli jsme opět kontaktovali Sui ve strachu, že nás předběhli, protože jsme byli pár desítek metrů mimo trasu pochodu. Oni ale byli stále dostatečně daleko za námi.

Poté jsme pořešili Pořešice a po četných poképauzách (včetně ochlazení se u studny s užitkovou vodou, kterou jsme nepili, protože jsme byli líní odstranit ceduli informující o její užitkovosti) a dotazech, jestli už tam budem, jsme dorazili až do Skuhrova. Jakmile jsme prošli cedulí, začal Sanky skuhrat. Ve Skuhrově se rovněž nacházel druhý punkt. Ačkoli vzdálenost od předchozího punktu byla jen 6,5 km, cesta nám kvůli poképauzám trvala dvakrát déle, než na ten první. Na místě jsme udělali delší poképauzu a počkali jsme na Sui s Taikim. Ti si zde také dali poképauzu, čímž tu naši ještě prodloužili).

Mezitím ze startu vyrazila třetí skupina s VUKem. Povedlo se nám spojit dvě skupiny a Sanky projevoval zájem o spojení i se třetí skupinou. LaiMník ale projevoval zájem dojít pochod, což mohlo být pod navigací VUKa nejisté, a dojít ho co nejdříve. Nakonec jsme se tedy odsud vydali společně se Sui, Taikim a jejich tetou a strýcem, svižným temptem dál, a Sankyho s Behold3rem a fiflikem jsme nechali čekat na Vuky.

Se Sui a Taikim jsme probírali nové hry. Kdo si kterou vezme, jaké startery a tak. Sui nás pak pozvala na experiment, který dělá, prý ať si ho přeměříme a že dostaneme i jeho obrázek. Mluvila o mozku.

Po cestě jsme dělali jen krátké zastávky u stánků s obžerstvením. Prošli jsme přes poušť maskovanou za pole brambor. Před koncem tohoto úseku bylo několik krutých stoupání. Jednalo se o nejdelší úsek, ale netrval nám nijak výrazně déle, než ten předchozí. 9,5 km jsme urazili za zhruba dvě a půl hodiny. John považoval třetí punkt za stánek, ale Laira ho včas opravila, takže jsme nepřešli. Chvíli po nás dorazila i Sui, která v kopcích šla pomaleji, s Taikim. Zde se rozhodli dát si dlouhou pauzu.

Sui chtěla počkat na ostatní pokémony. Laira ale chtěla dojít co nejdřív. Zatím jsme čekali. Druhé skupině se mezitím povedlo spojit s VUKovou skupinou. Z té ale již předtím odpadl Morx.

John zahlédl na třetím punktu povědomou osobu. Vypadala jako jeho učitelka japonštiny Harumi. Po chvíli ji zahlédl podruhé - tentokrát ve společnosti někoho, kdo měl na tričku nápis v japonštině. Ze vzdálenosti okolo 20 metrů nešly znaky moc dobře přečíst, ale po identifikaci věci 「日本国大使館」 (Nipponkoku taišikan), neboli "Velvyslanectví Japonska", usoudil, že se skutečně jedná o Japonce a vydal se k nim. Ona osoba skutečně byla Harumi.

Po rozhovoru v japonštině, který byl dost dlouhý na to, aby si mezitím Laira u stolu začala pohrávat s mapou, co jsme dostali na startu, John zjitil od Harumi pár užitečných informací. Narozdíl od většiny pokémonů se totiž účastnila již počtvrté a věděla tedy, že autobusy z Prčic odjíždějí, jakmile se naplní lidmi, a že vlakové spojení do Prahy jezdí každou půlhodinu.

Tyto informace předal Sui, která se mezitím neúspěšně snažila dovolat VUKovi, který zmizel z oblasti se signálem. John zkoušel volat Sankymu, ale ten měl jen hlasovou schránku. Behold3r to nezvedl. scyther to sice zvedl, ale vypadlo z něj, že to také již vzdal. Veškeré pokusy o komunikaci tedy selhaly a Sui tedy k radosti Lairy zavelela k odchodu.

Na posledním úseku paradoxně Laira, která se nejvíc těšila, šla pomaleji, než Sui, protože ji během dlouhého sezení rozbolely tlapky (ale ne chodidla). John zvažoval, jestli ji nevzít na záda, ale nakonec překonal sklony k zodpovědnosti a dal Laiře možnost se s tím poprat. Laira statečně doťapkala až do cíle v Prčicích bez větších poképauz. Sui s Taikim se nám ale někde ztratili.

V Prčicích na náměstí zrovna probíhaly farmářské trhy, takže byl problém vyznat se v tom, kde je vlastně cíl. Nakonec jsme jeden z mnoha cílů našli a po něco málo přes 10 hodinách jsme tak pochod úspěšně dokončili. Dostali jsme botičky (letos zelené) a Horalky a vychutnali jsme si zalouženou odměnu v podobě modré ledové tříště (borůvková příchuť - ne šmoulová? ne Facebook? Kdo by to byl řekl, že ještě existuje modrá příchuť, co je nešmoulová nebo nefacebooková = nekomerční). Mňam.

U ledové tříště jsme si náhodou všimli tabule odjezdů vlaků z Heřmaniček, o jejichž existenci jsme předtím nevěděli, do Prahy. Od náhodného turisty jsme se dozvěděli, odkud jezdí autobusové spojení na tyto vlaky. Tlačenice před busy postupovala rychle. Lístek na bus do Heřmanic stál 30 Kč. Jeden přeplněný autobus jsme nechali ujet, aby si měla Laira, kterou už dost bolely tlapky, mohla určitě sednou. Rychle jsme obsadili místa a dojeli jsme do Hermaniček, o jejichž existenci jsme předtím nevěděli.

V Heřmaničkách jsme nechali ujet přeplněný osobák do Benešova, ze kterého by šlo přestoupit na rychlík do Prahy, protože jsme chtěli sedět. Zaujali jsme tedy strategickou pozici na nástupišti a vyčkávali příjezd vlaku. Stanice vlaku se s přijíždějícími busy plnila.

Mezi přijeduvšími se podruhé objevila Harumi, s kterou John stihl prohodit jen pár slov, protože brzy přijížděl vlak do Prahy. Strategická pozice se ukázala být přímo geniální, protože dveře zastavily přímo před námi. Rychle jsme obsadili pozici ve volném kupé a odpočívali jsme.

Vlak dorazil s osmiminutovým zpožděním na Hlavní nádraží. S ohledem na Laiřiny bolavé tlapky jsme se rozhodli dojet metrem. Přestoupili jsme na Muzeu a při čekání na metro se potřetí za jeden den objevila Harumi. Prohlásil, že to je osud, a Laiře darovala jako omijage (dárek z cesty, japonský zvyk) gumové medvídky, čímž rozšířila její již tak početnou kolekci sladkých jedlých darů z Prahy.

Doma pak Johna dohnala bolavá chodidla. Zatímco Lairinku bolela jen stehna (+chodidla, ale ne ve velké míře).

Celkově jsme si pochod moc užili. Akorát nás trochu mrzí, že jsme neviděli všechny pokémony. Ale s tím jsme tak trochu počítali.

Pro příště to chce zjistit informace o posilových spojích předem. Pak bude snadnější dorazit ve všech společně a pak se rozdělit podle toho, kdo chce jít rychle a kdo pomalu.

Je lepší vyrazit brzo a časovou rezervu využít na poképauzy. Ideální začátek by byl asi od osmi.

Budu pokračovat od věty končící "Sankyho s Behold3rem a fiflikem jsme nechali čekat na Vuky.", aby byl kompletnější report.

Zatímco jsme s Behold3rem a fiflíkem seděli ve stínu ve Skuhrově a probírali možnosti, rozhodli jsme se že bude nejlepší počkat na sVUKpinu. Bylo asi 12:30 když jsem si pročítal informační leták s mapu, na kterém byly také informace o naší trase. Informace tvrdili, že druhý punkt má otevřeno pouze do 13:30. Začali jsme se tedy strachovat o to, aby sVUKpina stihla druhý punkt. O tomto faktu jsem informoval Scythera, který mi řekl že jsou kousek za tajným punktem v Pořešicích a že to snad stíhají. Uběhla půl hodina a po dalším telefonátu mi bylo jasné, že to spíše nestíhají.

Protože se zdálo, že nával lidí, i kolem Scythera neustává, došli jsme k názoru, že by bylo hloupé kdyby punkt natvrdo zavřeli ve 13:30 a neumožnili zbylým lidem získat razítko. Byl jsem se tedy optat razítkující paní, jestli opravdu zavírají v půl. Ona mi řekla "ne, až v půl druhé", načež já jsem byl zmatený a řekl jí "to je za čtvrt hodiny, ne? Takže budete zavírat?". Paní se pro jistotu mrkla na hodinky a pak se na mě podívala jak na vola. "Ne, to je až za hodinu.". Tak jsem poděkoval za informaci a sám zmatenější než předtím se vrátil k Behold3rovi a fiflíkovi, který si přelíval malinovku z jednoho půllitrového kelímku do druhého.

Vytáhl jsem informační leták a ověřil že se na něm opravdu píše 13:30, a že je 13:15. Vrátil jsem se tedy ještě jednou za paní a poukázal na leták. Bylo mi řečeno že ano, píše se tam sice 13:30, ale realita je jiná. No tak dobře. Měli jsme s ostatními krátkou debatu o tom, jestli sVUKpině říct, že mají ještě hodinu, anebo počkat, jestli to stihnou. Nechtěl jsem ale, aby se zbytečně hnali a unavili, tak jsem zavolal scytherovi, který se mezitím rozdělil a šel s Raichuem napřed. "Běžíte?" "Běžíme." "Tak neběžte."

Za dobrou půl hodinu tedy dorazil Scyther a Raichu, kteří by to podle původní prognózy opravdu nestihli - i kdyby běželi celou dobu. Protože jsme už příliš dlouho seděli, ponoukli jsme Scythera a Raichua aby stánek s dlouhou frontou na malinovku a pouze masové výrobky ignorovali, a šli s námi ještě o kus dál. A tak jsme rovnou vyrazili. Ale rovnou asi o půl kilometru dál byl další stánek, který vypadal opravdu jako že rodina vytáhla stůl, pípu, lednici, nakoupila levnou vodu v Lidlu a trochu si přivydělali. U tohoto stánku jsme se posadili a počkali na Vuka, Dratiniho, a Infernapa (?). Byli jsme nyní kompletní.

Nějakou dobu jsme šli a povídali si o pokéhrách nebo vlastních flashkách. Během cesty zjistil Behold3r, že nemůže najít svůj leták s razítky.

Bohužel Scyther měl večer nějakou třídní sešlost, tak nás v Ředičkách musel opustit a odjet s rodičem. Daroval svůj leták Behold3rovi, který by díky němu mohl přeci jenom botičku získat.

Cesta dále už byla trochu namáhavější, obzvláště pro Behold3ra. V Nových Dvorech, na jedné z mnoha poképauz jsem zjistil, že mi volal John Beak. Bohužel nikdo z nás neměl signál - takže jsme opravdu nemohli zavolat zpět...

Výšlap na horu se zříceninou zvanou Zvěřinec byl náročný. Protože Behold3r šel pomaleji, rozdělili jsme se a šli jsme jen ve třech ještě se mnou a s Raichuem. Místy nebylo úplně jasné, kudy jít, a moje rozmazaná nestáhnutá mapa v mobilu nepomáhala. V jednom bodě jsme nejspíše šli o kus vedle, ale na dalším rozcestí jsme se zase spojili s davem. Bohužel jsme ani Zvěřinec neviděli, pouze ho minuli na cestě ve tvaru L. Zatímco jsme šli z kopce, začalo to vypadat, že nebudeme stíhat avizovaný čas konce třetího punktu.

Třetí a poslední punkt ve Zadních Boudách jsme opravdu o pár minut nestihli, ale naštěstí byl stále otevřený. Čekala tam na nás Vukova skupinka. Behold3r mezitím nalezl svůj leták, takže jsme mohli orazítkovat oba. Po svačince, během které si Infernape (?) hrál v pískovišti a tvořil bábovky, jsme se opět vydali na cestu. Prvních pár kroků po vstanutí byly vždy ty nejbolestivější.

Na poslední štrece do Sedlce-Prčice jsme se opět rozdělili. Cesta byla příjemná a skoro celá po rovince kolem polí. Šlo po ní asi tak stejně psů, jako kdykoliv jindy, ale píšu to proto, že jsem si vzpomněl, že tam obecně bylo hodně psů. Zhruba v půli cesty jsme potkali Vuka s Infernapem. Šli v protisměru. Infernape si prý zapomněl baťoh v Zadních Boudách a proto se vraceli. A taky něco jako že kousek před námi čeká Dratini.

Nikde před námi Dratini nečekal. Brzy byl Sedlec na dohled. Pomalým ale suverénním tempem jsme došli do Sedlce. Behold3r oznámil, že protáhlou ulici, která vedla až ke kostelu poznává, a že trefí. Byl tam totiž už minulý rok s Morxem. Zhruba v půli ulice jsme potkali Vuka s Infernapem. Šli v protisměru. Po chvilce blafování s červí dírou z nich vypadlo, že jim ze Zadních Boud někdo nabídl odvoz.

Šli jsme do cíle když mi zavolal Morx, který se spolu s Kimimari dopravili do Prčcic nějakou zkratkou. Ptal se, jestli chceme jet z Prčic autobusem do Prahy nebo do Heřmaniček a odtamtud vlakem. Moje nerozhodná povaha způsobila, že jsem mu nedal kladnou odpověď ani jedním směrem. Došli jsme na most mezi Sedlcem a Prčicemi když mi Morx zavolal znovu. Tentokrát trval na tom, abych se rozhodl. Krátce jsem to prokonzultoval s Behold3rem a s Vukem a došli jsme k závěru, že pojedeme přes Heřmaničky. Fakt jsem tedy ohlásil Morxovi.

Dovlekli jsme se k finálnímu bodu pochodu - který byl přeci jen dále, než by si někteří z nás přáli - a všichni dostali botičky (i cca 20 minut po avizovaném konci). Botičky mají na sobě vtisknutý nápis Horalky, a dostali jsme k nim Horalky. Ne příliš vážně jsem nadával na korporátnost celé záležitosti a na to, že bych si mohl 3D vytisknout hezčí botičku.

Na náměstí Prčic bylo plno lidí a plno stánků. Nicméně jsme se na příliš dlouho nezdrželi. Můj vytoužený smažený sýr se nekonal. :( Po chvilce zmatků jsme došli k autobusům, kde byly prý menší fronty než minulý rok. Autobus do Heřmaniček stál 30 korun. Naplněný byl pokaždé až k prasknutí lidmi a když jeden odjel, v zápětí přijel další. Prakticky jsme tedy nečekali, nastoupili a svezli se za 5 minut jako sardinky do Heřmaniček. Takové zvuky jsem z autobusu ještě neslyšel.

V Heřmaničkách jsme po krátkém zmatku (vidíte pattern?) nalezli Morxe s Kimi. Koupili jsme lístky - ti co neměli celodenní - a nastoupili dle mě zbytečně do vlaku, který tam stál. Mysleli jsme si, že pojedeme s přestupem, ale vlak jel až do Prahy. Takže jsme se posadili do chodby a dojeli na Hlavák, kde jsme se dopajdali k metru a rozloučili jsme se.

Bylo to opravdu fajn a jsem rád že jsme to všichni (co mohli) ušli!

(text po sobě nehodlám kontrolovat, omluvte hrubky.)

Zpráva byla změněna dne 22.05.2016 v 23:52:04

Bylo by fajn dostat ještě kusový report od někoho ze sVUKpiny nebo Morxpiny.

BONUS: Mapa trasy co jsme šli:

EDIT: Odebrán spoiler

Zpráva byla změněna dne 23.05.2016 v 00:10:01

Když tu teda všichni spamují stěny textu ve snaze trumfnout se v tom, kdo má nejdelší, tak si taky něco málo napíšu. Primárně jsem chtěl postnout obrázek s popiskem (viz níže), ale něco jsem k tomu i napsal. Čtení tohoto textu je snažší, pokud jste četli předchozí texty, protože se příliš nesnažím, aby měl plnou informační hodnotu.

Den jsem začal ve 3:45 (což je špatně) s hrnkem černého čaje (což je dobře). Ve 4:20 přesně jsem vyrazil z domu abych byl v domluvených 5:15 na místě. Dorazil jsem 5:05 a na místě už našel Sankyho.

LaiMník měl zpoždění skoro 10 minut, proto nás ho už přestalo bavit vyhlížet a tak jsme jen koukali do směru, kde se dalo pohodlně opřít o zídku. Díky LaiMníkově zpoždění dorazil Fiflík s relativně zanedbatelným zpožděním a mohli jsme si všichni za Johnovy peníze koupit jízdenku. Fiflík si ale jízdenku koupil sám a proto musel průvodčím ukazovat svůj pas a nesměl se pak vrátit do Prahy.

Ve vlaku z Prahy jsme se usadili v kupé, které mělo čtyři volná místa, tudíž se posadili všichni pokémoni. Kromě Sankyho, který sedět neumí a tak si sedl na zem. Náš vlak jel do stanice, kam jsme se chtěli dostat, proto jsme museli přestoupit na jiný. Tam jsme našli čtyři volné sedačky, tudíž jsme se posadili všichni kromě Sankyho, který sedět neumí. Ten si sedl na místo po odklopené opěrce ruky. Takto jsme dorazili do Sedlčan.

Z nějakého důvodu John se Sankym ignorovali fakt, že mám vždy pravdu, a cestu, kterou jsem zvolil, chtěli ověřovat na mapě. Pochopitelně to k ničemu nevedlo. Nicméně cedule, která na místě hlásala směr k PPP byla matoucí, jelikož PPP jsou na Harfě (což je ale z Prahy asi tak stějně daleko, jako Sedlčany). Zaplatili jsme z Johnových pěněz starovné, dostali mapy, a po chvíli vyrazili. Sanky se vrhl na určování trasy čistě z mapy, zatímco já čistě z textového popisu. Kombinací našich sil se nám podařilo úspěšně odbočit na prvním rozcestí a vyrazit z města.

Cestu docela dobře zdokumentovalo moje 3DS se zabudovaným pedometrem, jehož výsledky už od minulého měsíce nezkresluje Johnova přítomnost. Následuje fotografie, která je úmyslně ve špatné kvalitě abyste si měli na co stěžovat:

Začátek pochodu je vidět v bodě A, kde jsme začali krokovat. Celý pochod je tak od mojí cesty mezi domovem a nádražím z obou stran hezky oddělený jednou hodinou bez kroků protože vlak.

Po bezproblémové první části cesty jsme dorazili na první punkt, kde jsem si za Sankyho peníze koupil zbytečně přeslaženou malinovku, ke které byli zadarmo mravenci (ale šli získat i bez ní). Zde jsme uspořádali první skutečnou poké pauzu (bod B), po které jsme se rozhodli přiblížit se původnímu konceptu pomalejšího postupu s více poké pauz, hlavně z důvodu, aby nás měly ostatní poké skupiny šanci někdy dohnat, což by nehrozilo, kdybychom zachovali současné tempo.

Pokročili jsme skrz jednu z mnoha srandovně pojmenovaných vesniček po cestě. John se Lairy zeptal, zda nechce párek, načež jsme si všichni dali párek. Já jsem měl párek od Sankyho. Fiflíka možnost párků potěšila natolik, že si dal nadvakrát dva párky naráz.

Cestou podle šipky ukazující kudy ke zmrzlině jsme narazili na tajný punkt, tak jsme si vzali razítka a pak jsem si dal točenou zmrzlinu za Sankyho peníze.

Poté jsme dorazili na druhý punkt, kde jsme udělali větší přestávku skloubenou s projednáváním možností spojení se zbylými poké skupinkami (kterých v tu chvíli bylo 4,5). Tato velká pauza je ten obří propad uprostřed (bod C). Při čekání mi Sanky koupil malinovku. Nakonec jsme se dočkali Akely s Taikim a nechali vzniknout novou doposud neexistující skupinku, kterou jsme vyslali vpřed krásným zítřkům. O jejích dobrodružstvích si můžete přečíst v předchozích příspěvcích. Sankyho jsem mezitím informoval o skutečnosti, že podle informací u mapy má tento punkt zavírat ve 13:30, což by se beze mě nikdy nedozvěděl. Na základě toho zjistil užitečnou informaci, že je čas napsaný špatně a že zbylých 2,75 poké skupinek za námi má ještě šanci stihnout to.

Po dlouhé vlně ještě delšího čekání jsme se dočkali skupinky obsahující Scythera s Raichuem a možná i Infernapem IIRC, kterou jsme unesli a tím vytvořili další doposud neexistující poké skupinku. Nedošli jsme s ní ale příliš daleko, protože byla příliš vukovitá, než aby nás nechala utéct tak daleko od Vuka. Tak jsem si místo toho koupil u stánku, kde jsme zakotvili, vodu. Za Sankyho peníze.

Poté, co nás dohnala Vukova skupina jsme společně vyrazili (bod D) pokračovat v pochodu.

U další zastávky se ale ukázal Scytherův otec (Scizor?) s autem, který mi unesl Scythera pryč :(

Tou dobou mi taky přestal správně fungovat malíček na levé noze a místo toho se rozhodl způsobovat mi bolest při každém došlapu, což se na ještě víc jak 10 km pochodu moc nehodí.

Při výstupu do nepříjemného kopce se mi pokoušel dovolat John, ale díky kombinaci nového telefonu, na který jsem si ještě plně nezvykl, a toho, že jsem měl v displeji Slunce, jsem ho omylem zavěsil. Než jsem to stihl řešit, tak jsem dohnal zbytek skupinky, který mě ihned odtáhl do temného lesa, který, jak se ukázalo, fungoval dle tradičních hororových pravidel a tudíž kompletně blokoval signál všech mobilů. Někdy poté jsme utvořili skupinku v podobě Raichua se Sankym, kteří mi dělali společnost zatímco já jsem je zdržoval svou pomalou chůzí.

Dorazili jsme k poslední zastávce, kde měli připravené pískoviště, jehož nedílnou součástí byl Infernape (usuzuji na základě toho, že jsem pískoviště neviděl ve stavu bez Infernapa).

Edit: Ukradl jsem Sankyho mapu a přidal na ní písmenka, čímž je teď můj report ten nejlepší ze všech, protože má nejvíc obrázků:

Na posledním úseku cesty, který jsem zvládal už jen díky Sankyho motivaci, jsem se rozhodl na svůj malíček aplikovat Paralen, což po jeho zabrání způsobilo, že jsem mohl posledních pár kilometrů ujít mnohem svižnějším tempem (bod F vs bod E) a včas dorazit do cíle (který už měl být tou dobou podle informací, které přišly od Morxe, zavřený, ale jelikož to byly informace od Morxe, tak jsem jim nevěřil).

Dorazili jsme do Prčic (technicky do Sedlece) a jelikož jsem začal poznávat místo z mé předchozí návštěvy města (dokonce jsem zvládl poradit jedné turistce kudy k pivovaru - vidíte, co všechno se dá při cestování s Morxem naučit) tak jsem se ujal vedení a zamířil přímo na cílové náměstí.

Cestou jsme potkali Vuka, který objevil průlomové poznatky ohledně černých děr a cestování v časoprostoru. Čekal bych, že se o ně podělí v rámci zlepšení celé lidské civilizace, ale místo toho je sobecky využil k čítování. Společně jsme dorazili na prčicské náměstí (oni jich možná mají víc, ale jako pražák si nemůžu dovolit znát místopisné názvy v rámci nějaké vesnice). Cíl pochodu šel mezi ostatními stánky na náměstí poznat tak, že byl nejméně výrazný a nejméně viditelný ze všech, tudíž by mohl fungovat i jako tajný punkt. Tak jsme pochod jako takový úspěšně ukončili (bod G, kde padá krokování). Na oslavu jsme dostali hromadu Horalek. Polovina z nich měla netradiční zelenou barvu, ale podle originálního loga Horalky™ se dala i tak snadno identifikovat.

Měli jsme v plánu si odpočinout a najíst se, ale kombinované síly Dratiniho a Vuka na místě a Morxe ve městě, které existuje jen aby tam mohl jezdit autobus na vlak a tudíž nemá smysl si pamatovat jeho jméno, způsobily, že se plány změnily na odjet autobusem a až na místě se najíst.

Ostatní byli tak moc zažraní do dohadování se o tom, jak správně autobusy, že jim chvíli trvalo, než jim došlo, že se nevyplatí ignorovat studnici vědomostí, jako jsem já, a konečně dali na mé moudré rady jak se všemu uzpůsobit. Naštěstí bylo vše stejně, jako minulý rok, a tak se moje dohady na základě předchozích zkušeností ukázaly pravdivé. Dostali jsme se na přeplněný bus do výše zmíněného města. Plno lidí si našlo místa k sezení, ale ne Sanky, který sedět neumí, a proto si sedl na mě.

Na místě jsem poprvé za celý den uviděl Mari a Morxe, ale hned po přivítání s nimi nás Vuk všechny unesl do plného vlaku, který nás měl odvézt do Benešova na přestup na vlak do Prahy. Tak jsem si říkal, že snad bude v Benešově příležitost se navečeřet. Jenže se ukázalo, že vlak jede až do Prahy, a tak jsme dorazili až na Hlavák, kde jsme se postupně všichni rozloučili (aniž bychom zašli někam na večeři) a vyrazili domů (bez večeře).

K jídlu jsem si večer udělal instantní polévku, protože jsem doma neměl nic jiného. Abych to správně bookendoval, tak bych napsal, že do stejného hrnku, jakým jsem ráno začal s čajem, ale bohužel jsem si v reálu vzal čistý.

Zpětně nejvíc lituju toho, že jsem se pořád nenaučil používat pro podobné akce krém proti slunci. Jediné, co mě utěšuje je, že podle všeho v tom nejsem z pokémonů zdaleka sám, jak bylo na některých vizuálně odhadnutelné. Celkově jsem si pochod moc užil a jsem rád, že jsem viděl všechny pokémony :3

Celková cena výletu: 0 Kč

Mám rád Sankyho <3

Zpráva byla změněna dne 23.05.2016 v 11:36:27

Už to není spoiler, takže:

BONUS 2: Ujité kroky:

Necelých 44 tisíc kroků - to je víc, než můj předchozý rekord, 36.8 tisíc z pokéčundru 2014!

Na cestě byla spousta pesíků, kteří se pletli pod nohy, a pesíků na vodítkách, kteří se pokoušeli s pokémony hrát Ranger a několikrát je obkroužit. Strýc a teta Sui a Taikiho také měli pesíka.

Krém proti slunci doporučuji. Nepočítal jsem s tím, že ho bude tolik. Po příchodu domů mi máma říkala, že dostanu rakovinu kůže. Já jsem ale už velký kluk a mámu poslouchat nemusím, takže jsem si ji nevzal.

S fiflikem jsme se srovnali už na pochodu, s Lairou v neděli, a ostatní pořeším na nějakém pokésrazu.

Můj předchozí rekord na kroky byl ještě z pokéwalkeru 32.9k z Brutalu před pár lety. 3DS mi naměřilo pouze 39.1k kroků.

Přidávám ještě popis z pohledu naší skupinky.

Drželi jsme se předem dohodnutého plánu [6] s úmyslem vyjet z Prahy Na Knížecí (Anděl) do Sedlčan v 8:25. Což je dle mého názoru pro Pokémony výzva, neboť nejsme právě ranní ptáci (soudě podle příchodů na různé akce typu "Předvánoční Pokésraz", Pokéčundrů i sám sebe). Mimochodem - šokovalo mě rozhodnutí J.Beaka vyjet už v tak "nepokémoní" čas, jako byl uveřejněn ve [14], neboť svůj názor na časné ranní vstávání v minulosti mnohokráte vyjádřil a také podle něj jednal, takže bych to od něj skutečně nečekal ;).

Ale zpět k naší skupině. Na zastávku autobusu jsme dorazili s Infernapem cca v 8:08 a nemile nás překvapila nechutně dlouhá fronta lidí, která dávala jasně najevo, že si už rozhodně nesedneme. Do 10 minut dorazil zbytek naší skupiny ve složení Dratini, Raichu, Scyther, Morx a Kimimary. Nástup do autobusu se protáhl, takže autobus hned na začátku získal cca 15 minut zpoždění, které už nedohnal. Cestu jsme absolvovali v komprimovaném stavu a jelikož trvala cca hodinu, byla pro většinu členů naši skupiny dost náročná. Když jsme konečně dorazili do Sedlčan, museli tedy někteří chvíli odpočívat. Což spolu se zpožděním autobusu vyvolalo skluz a oproti předpokladu vyjít ze Seldčan cca v 10h jsme se na startu zaregistrovali až kolem 10:30 a jelikož se ještě dělala zastávka v místní samoobsluze, tak vyšli z města až kolem 10:45.

První část cesty byla vcelku pohodová, ale dost jsme se vlekli a dělali PokéPauzy, neboť Kimi se v autobuse udělalo špatně, což přetrvávalo a její stav se neslučoval s potřebou rychlé chůze. Asi ve 3/4 prvního úseku se tedy dohodlo rozdělení naší skupiny. Morx s Kimimary si zvolili za cíl pohodovou procházku místní krajinou, zatímco ostatní se drželi prvotního cíle s vidinou získání trofeje - botičky.

Vzhledem k opožděnému startu a pomalému tempu jsme k prvnímu checkpointu (Poušť sv. Marka), které zde nazývají slovem "punkt" dorazili ke konci "otevírací doby", která byla vyhlášena do 12:30h. Další fáze pochodu měla mít cca 6,5km a vedla přes Vysoký Chlumec na Skuhrov a měli jsme ji regulérně stihnout do hodiny, kdy zavíral skuhrovský punkt. Musím říct, že tato část cesty byla se mi zdála bezkonkurenčně nejdelší a mám vázné pochybnosti o deklarovaném odhadu vzdálenosti, neboť jsem poměrně daleko, až za Vysokým Chlumcem (asi 500m před Pořešicema) spustil trackování GPS a na Skuhrově mi to ukazovalo cca 5,7km. Přičemž odmítám připustit, že by předešlý úsek cesty neměl ani kilometr. Z Vysokého Chlumce jsme málem vyšli špatně, zjevně jsme přehlédli nějakou menší odbočku a došli ke křižovatce, kde byla směrovka na Počepice kam jsme měli podle mapy dojít, takže to lákalo vydat se tudy, ale Raichu si všimnul skupinek lidí proudící kousek dál jinou cestou, takže jsme se nakonec vydali tam a po cca 200-300m jsme se napojili na správnou trasu. Strategicky to byl významný krok, neboť právě na tomto úseku se nacházel "tajný punkt", který bychom jinak neprošli a chybělo by nám potřebné razítko v cíli. Cestou jsme se telefonicky spojili se skupinkou obsahující Sankyho, Beholdera a Fiflika, která nás neustále strašila, že skuhrovský punkt bude striktně zavírat v předepsaném čase 13:30, což bylo poměrně stresující, neboť čas byl již kritický a cíl stále v nedohlednu. Po dalším relativně dlouhém úseku z Pořešice do Počepic, kdy zbývalo cca 15 min do 13:30 se rozhodli Raichu se Scytherem k punktu doběhnout o což se pokusil i Dratini (ale po chvíli to vzdal), zatímco já s Infernapem jsme pokračovali svižnou chůzí (s astmatem běh a ještě do kopce prostě neudýchám). Když už jsme byli opravdu kousek před punktem zavolal mi kdosi (myslím Scyther) že punkt prodlužuje otevírací dobu o hodinu takže se již nemusíme honit. Vzhledem k tomu, že jsme ani zdaleka nebyli poslední a během cesty jsme předešli početné skupiny lidí, které zůstaly za námi, jsem si říkal, že to s tím striktním uzavřením snad nebude tak žhavé. Zajímalo by mě, zda si někdo škodolibý ze "Sankyho" skupiny tuhle informaci vymyslel aby nás popohnali, či zda se "personál punktu" takto skutečně vyjadřoval, ale co už. Já a Infernape jsme k punktu dorazili v cca 12:50, tam už na nás čekal zasmušilý Dratini s informací, že zbytek našeho, do předu běžícího týmu nesplnil dohodu a nepočkal na nás, ale podlehl vábení "Sankyho" týmu a vydal se s ním pomalu kupředu. Byli jsme sice ujištěni, že jdou tak pomalu, že je našim tempem musíme brzy dohnat, avšak i nám bylo třeba odpočinku a zejména časově náročného (fronty) občerstvení, tudíž jsme nemohli vyrazit úplně ihned a doba dojití by se tedy mohla prodloužit. Nakonec se to vyřešilo kompromisem, "Sankyho" skupina se rozhodla na nás definitivně počkat u dalsího (btw notně vyžraného) občerstvení cca 500m od Skuhrova, kde jsme se tedy konečně úspěšně setkali a další část cesty pokračovali spolu.

Na cestu k poslednímu punktu v obci Zadní Boudy (cca 9,5km od Skuhrova) bylo naštěstí dost času, takže jsme se již nemuseli tolik honit a mohli dělat více Poképauz, tak aby nám stačili i pomalejší členové našeho, teď již smíšeného týmu. Během cesty jsme šli obvykle ve 2 skupinách, kdy rychlejší vždy čekala na různých místech na pomalejší. V první části tohoto úseku nás opustil Scyther, který musel bohužel stíhat ještě jinou akci a vyzvedl si ho táta autem. Poslední část úseku vedla kolem zříceniny hradu Zvěřinec a vedla dost do kopce, což pomalejší část ještě více zpomalilo, ale naštěstí na druhé straně kopce byl záhy punkt a také větší občerstvení, kde jsme udělali delší Poképauzu (i spolu s pomalejší skupinou, která dorazila relativně brzy po nás).

Z tohoto místa nás čekal již poslední úsek cesty do cíle v obci Sedlec-Prčice, dlouhý příjemných cca 6km. Vydali jsme se tedy na cestu abychom po cca 2-3km zjistili, že na předchozí zastávce zapomněl Infernape svůj batoh. Takže jsem se já spolu s ním vydali zpět, zatímco zbytek tlupy pokračoval vpřed k cíli i s našimi mapami s razítky (pro případ že bychom nestihli dojít do cíle včas). Naše úsilí bylo odměněno, batoh jsme úspěšně našli (kdosi ho předal personálu stravovacího zařízení). Asi se to mezi hosty diskutovalo, neboť zatímco jsme si ho vyzvedávali nám různí lidé vyjadřovali sympatie a mimo jiné nám i sdělili, že nález byl zveřejněn na jedné sociální síti, kde akce asi měla téma. Jelikož nás díky této neplánované zacházce již hodně tlačil čas, pouze jsem poděkoval a odolal pokušení sdělit jim, že na onom webu bychom se to rozhodně nedozvěděli, neboť pak bych musel ještě přidat obšírnější názor na téma sociálních sítí.

Vydali jsme se tedy na cestu zpět k naší vynucené odbočce, přičemž jsme minuli stojící osobní auto s tabulí za zadním sklem, kde kdosi inzeroval možnost svezení, kterou jsem měl nutkání vzhledem k času využít. Leč kdosi s kolemstojících nás promptně informoval, že máme smůlu, jelikož řidič už nevozí a doporučil nám zkusit štěstí u majitele vozu stojícího u oné restaurace, kde uschovali náš ztracený batoh. To jsme však nevyužili a vydali se na cestu zpět po svých. Po zhruba 100-200m nás však dohnalo auto a majitel nám nabídl sám odvoz, takže jsme jeho nabídky využili a nechali se odvézt na okraj Prčic, kam zatím pomalejší skupnina naší party dorazila a velmi se divila, jak se nám podařilo je předejít. Chvíli jsme se s Infernapem snažili přesvědčovat, že Vulpix umí útok Teleport, ale pak jsme svezení přiznali.

Víceméně společně jsme se tedy vydali už Sedlec-Prčicemi k náměstí, kde se mělo dávat finální razítko a trofej. Cestou jsme se dozvěděli, že pomalejší část výpravy našla mapu s razítky a zazněl dotaz, zda není někoho z nás. Jelikož naše mapy měly skončit u Dratiniho, domníval jsem se že nikoliv, avšak jak se posléze ukázalo, opak byl pravdou, protože na náměstí Dratini ve svém batohu našel jen jednu. Bůh ví, jak k tomu došlo, zjištění ztráty batohu si vyžádalo náš poměrně rychlý odchod, takže je možné, že při předávání jedna z map spadla na zem a nikdo z přítomných si toho nevšimnul.

Takže jsme si po chvíli hledání cílového stánku konečně úspěšně vyzvedli trofeje. Mezi tím mi volal Dratini, který se nás snažil směrovat dolů pod náměstí odkud měly odjíždět autobusy, avšak zbytek naší výpravy si ještě udělal Poképauzu takže jsme nevystartovali tak rychle jak Dratini předpokládal a byli poté nuceni chvíli snášet "Drači hněv" vycházející z obavy, že nám všechny autobusy na Prahu ujednou, neboť měly správně jezdit asi jen do 19:30(?). Osobně jsem se toho až tak nebál, náměstí bylo v tu chvíli stále plné lidí a představa, že všichni bez auta tam uvíznou se mi zdála hodně nepravděpodobnou.

Paralelně s naší výpravou se odehrával děj skupinky Morxe a Kimi, kteří si zašli na prohlídku skanzenu ve Vysokém Chlumci a pak se jim nějak podařilo stopnout autobus a dopravit se do Prčice dávno před námi (samozřejmě bez nároku na trofej). Ti na nás měli v Prčicích počkat, leč nestalo se a odjeli už před námi do Heřmanovic, což neinformovanou část naší výpravy nepříjemně překvapilo.

Další paralelní děj probíhal ve skupině Sui & spol. která měla původně v úmyslu se k nám připojit během cesty. Zazněly zde nějaké dohady, takže bych rád uvedl na pravou míru. Ano, akce byla plánována v koordinaci se Sui, jelikož ta tradičně vyhlašovala Vlaky na Dobříš a loni i poprvé Pochod Praha Prčice, který žel probíhá ve stejném termínu, ale přesto jsme to chtěli zkusit. Letos toho měla Sui ale nad hlavu, takže prvotní impulz akci vyhlásit vzešel od Dratiniho a mě. Loni bohužel Sui onemocněla, takže nakonec nemohla jít a jelikož bez ní nešel ani Taiki a nikdo další z Dobříše a okolí (pro které byla trasa ze Sedlčan zejména výhodná), změnili jsme nakonec trasu na Střezimíř (ostatní, kteří projevili zájem, jeli všichni z Prahy). Letos jsme se dohodli na původně navržené trase výhodnější pro Sui & spol. a na kompromisním čase odchodu (Sui je ranní pták) tak, abychom mohli jít pokud možno společně. Takto se to tedy vyhlásilo. Nicméně jak se termín akce blížil, Sui mě ještě kontaktovala s obavou, že by to takto nemusela stíhat a tudíž by ráda vyšla přece jen o něco dřív a během cesty ji jistě doženeme. Původně neplánovaný nečekaně brzký odchod skupiny J.Beaka ji však motivoval vyjít ještě dřív s nimi. Spolu s naším pomalejším tempem na počátku cesty a po spojení se "Sankyho" skupinou i ve druhé části cesty se tedy bod možmého setkání neustále posouval, až byl nakonec stanoven u posledního punktu před cílem. Jelikož jsem neměl telefon neustále v ruce a v ruchu zvonění ne vždy slyším, kontroloval jsem si ho na každé PokéPauze. V údolí pod kopcem na Zveřinec jsme však dosáhli již zmíněného "horrorového" území bez signálu, takže když jsem tam zjistil promeškané hovory od Sui, nemohl jsem ihned reagovat a reagoval s cca 20-30 min zpožděním. A dozvěděl jsem se, že se Sui již vydala na cestu, jelikož měla z Prčice zajištěn odvoz autem a ostatní osazenstvo auta mělo problém na nás déle čekat. Takže se jí nakonec podařilo před námi úspěšně uniknout.

Jinak zbytek cesty byl již zahrnoval jen krátkou cestu z Prčice do Heřmanovic nabitým autobusem, kde jsme konečně dostihli Morxe a Kimi. Dále jsme pokračovali z počátku dost naplněným vlakem, který se cestou naštěstí postupně vyprazdňoval, takže cesta byla již snesitelnější.

Zpráva byla změněna dne 23.05.2016 v 16:11:00

Jinak obecněji k akci. Ač se považuji za turistu a moho let rád dělám pěší tůry, Pochod Praha Prčice jsem šel podruhé, přičemž loňský neúspěšný pokus považuji za jakýsi "Beta Testing". Nebyl jsem tedy zvyklý na akce s časově limitovanými kontrolními body.

Je třeba říct, že charakter akce vyžaduje skupinky lidí buď "rozumně" fyzicky zdatných, nebo ochotných vyjít spolu velmi brzo s tím, že pujdou velmi pomalu. Snaha udělat z PP větší hromadnou akci asi není ideální, protože nadměrné a neustálé čekání na výrazně pomalejší členy skupiny a následující riziko nestíhání pukntů nepřispívá právě k pohodě a vyjíždět na akci před 6h tak jako J.Beak a Laira je zase těžko stravitelné pro jiné. Tudíž případné akce v budoucnu (asi přespříští rok, příští by měl být zase Vlak) by toto měly již zohlednit a rovnou vyhlásit dva termíny a nevázat se na sebe s tím, že pokud se někde cestou skupiny dojdou a spojí, je to fajn, ale jinak se nic neděje.

Jinak ač nikdo nikomu nebrání vyhlásit si v rámci tématu akce vlastní termíny odchodu nebo dokonce i trasy, nepřišlo mě právě ideální nechat jeden dohodnutý týdny předem vyhlášený termín odjezdu z Prahy bez komentáře a pak den předem(!) vyhlásit jiný. O nějaké obecné dohodě mezi Pokémony může být těžko řeč, dohoda mohla proběhnout maximálně v nějaké frakci, myslím, že nikoho z naší skupiny se nikdo na názor moc neptal. Což o to, my to vyhlásili podobně (diskutovali také jen s částí lidí), ale zveřejnili již 4.5., takže zde bylo dost času aby se k tomu vyjádřili i ostatní. Zrovna takhle by se to IMHO dělat vážně nemuselo a nemělo.

Co se týká Sui, trochu vázla komunikace, o odvozu autem a s tím spojené nutnosti brzkého odjezdu ve chvíli, kdy už bylo jasné, že cíl cesty splníme a nemusíme se tedy honit, jsem se dozvěděl až na konci, do té doby jsem prostě předpokládal, že na sebe počkáme a sejdeme se alespoň v těch Prčicích.

Jinak ale akce byla z mého pohledu fajn, to hlavní - počasí - vyšlo nad míru dobře, cesta vedla hezkou krajinou a obecně se mi líbila. A nějaké ty zmatky, dobíhání a jiné stresy už k podobným akcím prostě patří ;).

Zpráva byla změněna dne 23.05.2016 v 14:57:59

[32] "Zajímalo by mě, zda si někdo škodolibý ze "Sankyho" skupiny tuhle informaci vymyslel aby nás popohnali, či zda se tam takto skutečně "personál punktu" vyjadřoval, ale co už."

Ta informace, že 2. punkt zavírá v 13:30, pochází přímo z letáčku, který jsme všichni dostali. Rozhodně si ji nikdo nevymyslel!

Já jsem navíc bral v potaz, že když jste minule došli na jeden z punktů, tak už měli zavřeno. Domníval jsem se proto že by mohli ty časy striktně dodržovat. Nesnažil jsem se vás nijak popohánět, jen jsem se opravdu bál že byste to mohli nestihnout. Volal jsem si se Scytherem abych věděl jak jste na tom a jestli se máme třeba snažit nějak zdržet. Nakonec jsem se šel osobně zeptat jak to tedy je, viz můj report, dozvěděl jsem se že "píše se tam sice 13:30 ale realita je jiná", a s touto informací opět zavolal.

Zpráva byla změněna dne 23.05.2016 v 15:49:30

[32] lisakVUK: Ty nechápeš, že vstávání před desátou je prostě nepřirozeně brzo, a tak už je potom jedno, zda je to ve 4 nebo v 9.

Informaci o uzavíracích dobách checkpointů máš na mapě vzadu u textových popisů, u našeho druhého tam skutečně bylo 13:30, ale byla to tisková chyba a ve skutečnosti zavírali až 14:30, což jsme se dozvěděli až během čekání na vás a hned vás informovali (nebo alespoň tu část, co běžela).

Co se týče toho našeho dřívějšího výjezdu, tak ten jsme řešili s dostatečným předstihem - dokonce jsme to s tebou hodně sběžně probírali i na 3P, pokud si pamatuješ - ale jelikož to je otázka více osob, co nemají shodné časové rozvrhy, tak jsme se k vyhlášení konkrétního času dostali až takhle pozdě. Skutečně jsme se snažili k tomu dospět dřív.

[34] Sanky: [35] Behold3r: To jsme viděli taky, ale obvykle se ty časy posunují (což jsme zjitili už minule - taky jsme jeden stíhali asi o 45 min později, ten další už holt ne, to bylo už ale asi 90min zpoždění). Nevím kdo přesně s kým od vás volal, myslím že Scyther, ale podával to způsobem že zrovna tenhle checkpoint striktně trvá na tom určeném čase a v těch 13:30 opravdu zavře (nejméně 2x to důrazně zaznělo), takže jsme to brali fakt hodně vážně. Ale to nebyla výtka.. ono není rozumné chodit pozdě a spoléhat na to, že ten čas protáhnou, spěchali bychom tak jak tak. Ale ta informace to trochu vyhrotila.

[35] Behold3r: Na 3P sraze se řešil možný odchod o 40 min dříve (ještě někdo říkal že těch 40 min by nás už nezabilo), protože vlak lepší než bus - což byla mimochodem asi pravda ;). O nějakém odjezdu v 5:34 jsem ale neslyšel nic. A nejde ani tak o mě, ale spíš o PJZ .. termíny by se měly zveřejnit s dostatečným předstihem.

Zpráva byla změněna dne 23.05.2016 v 16:50:51

No ono to z Lišákova příspěvku vypadá, že se mi pořád něco nelíbí, ale tak to není. Já si celkově ten výlet docela užil. Jen prostě některé věci byly na můj vkus příliš chaotické a já chaos špatně snáším.

[37] Dratini: Zmínil jsem tě ve 2 případech. První žes nebyl nadšený, když část skupiny na nás nepočkala jak se dohodlo - když jsem se to dozvěděl, byl jsem "zasmušilý" také. A ta událost v závěru.. to byla spíš taková vtipná poznámka, nic se nestalo a z toho zmatku měl sem tam každý nervy, včetně mě ;)

Pár fotek z akce

[35] Behold3r: [37] Dratini: jako to neni žeje jako nespokojený. že si nespokojený ale že ste závodili. ste byli v trotu. takže to byl tokovej jako ponytrot a závod v chůzi tak ste se minuli nebo nepočkli protože ste šli asi rychle. ne.