4. Vidrian City
V minulém díle Max chytil growlitha a spearowa. Největší radost mu ale udělal growlith.Bylo těžké ho chytit, dokonce Maxe i porazil ( právě potom se Max rozhodl, že ho chytí), ale napodruhé se to povedlo díky Sqitovi.
Právě jsou na cestě do Vidrian City. Je to město, jako každé jiné. Není ničím zvláštní. Max se usmíval. Jack přemýšlel a pak řekl: " Víš, když jsem byl malý, chtěl jsem vždy chytit slowpoka. Bylo to mé velké přání. Byl jsem právě novým trenérem, když jsem jednoho slowpoka spatřil na pláži. Zrovna spal. Chytil jsem ho snadno, ale měl jsem z něho velkou radost, jako ty z growlitha." Chvíly mlčel a pak pokrčoval: "Vždycky mě velmi zajímaly nově objevení pokémoni. Chtěl jsem sám nalézt nějakého nového pokémona. A objevit ho není zas tak snadné. V moři je hodně pokémonů, které ještě nikdo neviděl. Chtěl bych pátrat v mořských hlubinách po pokémonech." " A tvůj slowpoke ti má ve vodě pomoct, že?" "Přesně tak Maxi. Zatím ale jen studuju, ale potom se vypravím bádat k moři. Víš, Newfuchsia City, kde bydlím je hned u moře. Jednou při úplňku jsem se díval z okna ven na moře. Něco mě lákalo ven. Šel jsem. Došel jsem na pláž a sedl si do písku. Díval jsem se na moře. Už jsem chtěl odejít, vstával jsem a vtom se to stalo. Z vody se vynořila hlava pokémona. Pokémon plaval asi 50 metrů od břehu. Ale i na tu vzdálenost jsem viděl. Toho pokémona jsem nikdy předtím neviděl, ani v knížce ani nikde jinde. Díval se na mě. Pak zavyl. Zavyl jako growlith, bylo to podobné. Nevím co se stalo, ale přepadla mě v tu chvíli veliká únava. Kolena se mi podlomila, spadl jsem do písku a usnul. Když jsem se vzbudil, bylo už ráno. Vydal jsem se domů. Přišel jsem dříve, než se ostatní vzbudily a nikomu jsem to neřekl. Ty jsi první který to slyší." Dovyprávěl Jack. "To, to je opravdu zajímavé, a to už jsi nikdy toho pokémona neviděl?" "Ne, bohužel, vlastně si už ani nevzpomínám, jak ten pokémon vypadal." "A ty se ho tedy pokoušíš nálezt, že?" " Jasně Maxi." Pak už šly mlčky do Vidrian City.
Došly tam po poledni. Nejdříve šli do pokécentra. Max tam nechal odpočinout Sqita, growlitha a spearowa. Pak šel Max k telefonu a zavolal domů. Zvedl to taťka. "Ahoj Maxi, odkud voláš?" "Z pokémoního centra ve Vidrian City." odpověděl. "To už jsi tam dorazil? To je fajn! Jak se máš?" "Mám se dobře!Chytil jsem už dva pokémony tati." "No toje super, tvůj bratr chytil za tu cestu jen jednoho. Mimochodem, když mluvím o tvém bratru, Joe před chvílí volal z Celadon City, kde získal odznak od trenérky stadionu." "Neřekl jsi my že máš bratra Maxi" divil se Jack. "Protože ses neptal!" "Kdo to je Maxi?" ptal se otec. "To je Jack, dělal průzkum pokémonů okolo města a šel se mnou," vysvětloval Max. "To je dobře že je s tebou někdo starší!" cpala se k telefonu Maxova mamka. "Dej na něho prosím tě pozor -eh jak se jmenuješ?" " Jack paní. Váš syn mi hodně pomohl, jsem mu za to vděčný." "Dobře Jacku, tak na něho dej prosím tě pozor když budeš s ním." "Samozřejmě paní." K telefonu se prozměnu probojoval Maxův otec. "Tak tedy, kde jsem skončil? Jo, Joe bude ještě v pokécentru. Tak mu zavolej, třeba ti dá nějaké rady." "Díky tati, ahoj mami!" řekl ještě Max a pak položil. "Proč jsi ukončil hovor tak rychle?" Max neposlouchal a listoval telefoním seznamem. "Hůůů, slyšíš mě?" ptal se opět Jack. "Protože chci mluvit s bratrem, chci vidět jak se bude tvářit až mu řeknu že jsem trenérem jako on!" Našel číslo a vytočil ho. Zvedla to nějaká sestra: "Haló, tady pokémonské centrum v Celadon City." "Dobrý den, jmenuji se Max a v pokémonském středisku by měl být můj bratr Joe. Nemohla by jste ho zavolat?" "Ale jistě, moment" Pak už slyšel Max ve sluchátku jen ticho, pak rozhlas: "Trenér pokémonů Joe ať se dostaví k recepci, má tady hovor." Za chvíli se Maxovi na obrazovce objevila bratrova tvář. "Ahoj Maxi, kolikrát si už prohrál?" ozvalo se. "Ani jednou!" vyhrkl Max. Jack se zatvářil překvapeně, a povídá: "A co ten growlith?" "Toho jsem přece chytil!" bránil se Max. "Á, tak mladý trenér už chytil growlitha, to je dobré, a koho ještě?" vyzvídal Joe. "Ještě spearowa" řekl Max hrdě. "Jen spearowa? To je slabí pokémon, jestli ti můžu radit tak si ho netrénuj." "To je moje věc koho si budu trénovat abys věděl." vztekal se Max. "Jen ti dávám radu zkušeného trenéra."
"Aha" usmál se Jack. Teď se vztekal Joe. "Jen se posmívejte." Pak se uklidnil a povídá: "Ty jsi teď ve Vidrian City, že? Já ti pošlu příručku, už ji nepotřebuji, znám ji nazpaměť." pak něco vytahoval z baťohu. Položil to na podstavec vedle telefonu. Za chvíli se knížka objevila u Maxe. "Díky," řekl Max. "Už ti nemám co povědět a spěchám, tak čau,"Joe položil. Max zvedl knížku a četl: "Průvodce městy" Vzadu stálo: Příručka vhodná pro mladé trenéry, kteří se chtějí vydat za odznaky. Info trenérech stadionu, o městech a pokémonech. To všechno a mnohem víc v téhle příručce. "To se ti bude hodit." Řekl Jack. "Mám teď ale hlad, takže se jdu najíst." Max šel taky. Po jídle šli vyzvednout své pokémony. Sqity byl čilí. Poskakoval sem a tam. Max a Jack měly v pokécentru pokoj. Šli si lehnout. Byli hodně unavení. Další den vstal první Jack. Když se Max probudil byl už Jack po snídani a připravený na cestu. "Kam půjdeme dneska?" zvídal Max. Jack mlčky ukázal na příručku. Max ji otevřel, našel obsah. "Pallet town, Vidrian City- Vidrian forest." četl. Nalistoval stranu. "Ve Vidriánském lese žije hodně hmyzích pokémonů na které by měli dát trenéři potor. Hmyzí pokémony můžou totiž otrávit. Vyzbrojte se tedy protijedem. V lese se vyskytují především weedle, kakuna a občas beedrill - velmi útočný pokémon, pozor (viz. str.124) - ,dále caterpie a metapod. Velmi vzácní jsou pikachu, spinarak a oddish, kteří se vyskytují hojněji na jiných místech. Pokud by jste zabloudili, volejte o pomoc. V lese totiž žije lesník, který má na starost dávat pozor na trenéry……" dočetl Max. Tak jdeme vstal, převlékl se, doplnil zásoby, najedl se a vydali se na cestu.
|
