Povídka 5 (autor: Yamato)

Páteční prostředí posluchárny pražské pedagogiky přerušovalo pozornost posedávajících posluchačů. Profesor přepnul poslední políčko, pak projektor přepnul, přiklopil. "Pozorosti pramálo, přesto poděkuji," podotkl. Pak připomněl: "Po pondělku, prosím, přineste písemné předseminární přípravy." Posluchači překotně pomizeli. Pohledem posledně přelétl po posluchárně, pak přešel předsálím. "Pane profesore?" "Pozdě přišedší posluchačka?" pomyslel profesor. Panečku, překvapení! Přítelkyně přinejlepším pradávná, po patnácti půlrocích potkaná. Pozvala profesora pít. Poseděli, předlouze povídali. Podvečerem popili posledního panáka. Později profesor poněkud potácivě přešel před přibližovadlo, Peugeot Partner. Přednedávnem přislíbil páteční pomoc příbuzným. Proto pospíchal proti předpisům. Projel pohodově Prahou, pokračoval po Pelhřimov. Pak přišla patálie. Prudká pravotočivá poslala profesorův Peugeot proti příkopu. Pohotově protočil protisměrně, přesto po poskocích přes přerostlé pole pokračoval posmykem po pískem posypané pěšině, předkem přerazil podpěru pěkné písmomalířské práce. Poděšený profesor počkal, pak překontroloval poškození. "Pojízdnost přibližovadla přinejmenším pochybná. Přijede pomoc? Pochybuju. Půjdu požádat personálně." Profesor přešel podél pobořeného plaňkového plotu, pak podivuhodně povědomým průchodem. "Poké park?" připustil pochybovačně. Pokémoni plus přátelství Pokékomunity PJZ profesora provázely pre-pubertou, pre-adolescencí, později, prostě pořád. Přesto (právě proto?) profesora pochopitelně překvapila přítomnost parafikčního Pokésvěta prostřed pelhřimovské pustiny. Prochází parkem pořád překvapenější, potěšenější. Podál poskakují Pidgey, Pidove, Pikipek, pospává Paras, pokukuje Persian, pokňourává pobolíváním palice pološílený Psyduck, potůčkem plave pár Poliwagů, poskakující Ponyta pošlehává plameny, podrostem probleskují prťaví Pichu, Plusle, Pachirisu, před přístřeškem pochrochtává Pignite, pořvává Pyroar. Pojednou profesora potměšile poděsí Phantump, Pumpkaboo, Palossand, Polteageist. Přeběhne před parádní příbytek. "Poskytne přítomný Pokéznalec pomoc?" přemítá profesor připravený poklepat, případně pootevřít. Pohledem přejede přes pohozený, pozapomenutý Pokéball. Poklekne. Pražádná plastová ptákovina - pevnost povrchu potvrzuje pravost Pokéballu. Profesor předmět pozvedne, pak překotně povstane. Přibíhá partička Pawniardů, profesora přes protesty posekají, pobodají. Prostředí pohlcuje purpurový příkrov… Profesora probere pípání přístrojů. Připitomělý podanými preparáty pomalu prohlíží pooperační pokoj. Persona před pokojem pronese: "Pacient probrán, pane primáři!" Postupně přichází porozumění přítomnosti. Po příšerné patálii Peugeotu profesor poležel půlden pod péčí profesionálů pelhřimovské profi-chirurgie. Počkat! Platforma při posteli pořád přináleží položenému Pokéballu…

Yamato

Zpět na seznam povídek