12. kapitola – První zápas |
Renjiro i Aiko se sklonili k obrazovce. Dokonce i Froakie a Fennekin měli oči přelepené k fotografii a nedokázali je odtrhnout. Na fotografii byl pokémon, tedy spíše šmouha s pár viditelnými rysy. Velký hlava s dlouhými „vlasy“ zbarvenými do zelena, velké dlouhé končetiny se zelenými prsty a velké hypnotizující zelené oči. Zbytek těla byl zbarven do bílé až světle fialové.
„Musel letět vysokou rychlostí, když to je jen taková to šmoha,“ poznamenal Ren a dál upíral oči k obrazovce. „To ano, ale to ještě není všechno,“ řekl slečna July a klikla na další obrázek. Na této fotografii byl opět tento pokémon tentokrát útočící dlouhým parskem zbarveným do oranžovo-červené barvy. „Tento paprsek zničil budovy v tomto městě,“ řekla sklesle slečna July,“jediný útok a takové zkázy,“dokončila větu a otočila se k dvojici hostů. „O tomto pokémonovi pouze víme, že je to velmi silný jedinec, ovládá neznámý útok a nemá lidi v lásce,“ vyslovila svůj názor slečna July. „Ano, ale co my s tím?“ otázala se Aiko která celou dobu dumala nad tím, že tenhle pokémon jí něco připomíná. „Potřebuji, aby jste tyto fotky donesli panu Hitoshimu, je to můj vzdálený kolega a určitě vám řekne něco víc a kam se máte vydat aby jste pokémona našli a zjistili co má ještě v plánu,“ řekla slečna July a začala tisknout dvě fotografie. „Dobře, slubujeme že se nikomu jinému nedostanou do rukou,“ slíbil Ren a přijmul ještě teplé obrázky v obálce.
Froakie si zatím se zájmem sledoval kopírku a lámal si hlavu nad tím, jak tento stroj dokázal vyrobit takovéto obrázky. Tato otázka mu bohužel nebyla zodpovězena a on se musel spokojit s obrázky. Fennekin ale upoutalo něco důležitějšího. Její citlivá ouška zaznamenala kroky za dveřmi do této místnosti. Přikrčila se k své trenérce a dál zůstávala v pozoru. „Co pak se děje Fennekin?“ zeptala se se starostí Aiko. „Fenn!“ vyštěkla rozčileně Fennekin a ukázala tlapkou na dveře. Ren se podíval na Froakieho na svém rameni. „Drž se u mě,“ řekl a ostražitě pozoroval dveře.
I když nikdo nevěděl, kdo se za dveřmi skrývá, všichni tušili jisté nebezpečí. Najednou se dveře rozrazili a do místnosti vstoupila dvojice dvou mládenců v podivných hábitech. Rudé triko s dlouhým rukávem s nápisem na hrudi HOF,dlouhé kalhoty tmavě černé barvy, černé brýle na očích a dlouhá po kolena kápě fialové barvy, kterou bylo zbarveno i pár písmen na hrudi. „Tihle sem nejdou v dobrém,“poznamenala s úzkostí slečna July a vstala od stolu. „Ihned nám vydejte ty fotografie!“ rozkřikl se jeden z mužů ihned, jak přispěchali k trojici na konci místnosti. „Nikdy, jsou to vzácné dokumenty, které vám nepatří do rukou,“ řekla s klidem slečna July i když se uvnitř třásla strachy. Moc dobře věděla, že tyhle fotografie dokážou zamávat s celou již hroznou situací. „Tak to půjde po zlém,“ řekl zase druhý muž a hodil před sebe jasně červený pokeball. Ten se otevřel a z něj vylétla červená silueta pokémona. „To je Helioptle!“ rozkřikne se Ren v obavách. Jeho Froakie má značnou nevýhodu proti tomuto pokémonovi. „Ustup,“ řekla rozhodně Aiko a před ní vyskočila sebevědomá Fennekin. „Snad nechceš-„ Aiko Rena přerušila a kývla. „Fennekin, plamenomet!“ vykřikla rychle a ukázala na mířený terč-Helioptile, elektrického rychlého pokémona podobající se ještěrce. Fennekin se rychle nadechla a vypustila plamenomet proti svému protivníkovi. „Vyhni se,“ přikázal svému pokémonovi muž s kápí. Fennekin byla ale rychlejší a plamenomet sežehl Helioptile snažící se uniknout. „Bleskový útok!“ přikázal rychle muž Helioptile, která se již postavila. „Vyhni se a Švih ocasem!“ rozkázala Aiko zatímco všichni pozorovali ten napínavá zápas. Renjiro si pevně tiskl obrázky pokémona na hruď. Fennekin se jen tak tak podařilo vyhnout se elektrickému útoku a zaútočila Švihem ocasem, který strefil svůj cíl. „Rychlí útok!“ přikázal muž bez ohledu na to, že jeho pokémon je již vyčerpán. Helioptile v sobě ale našla nějakou energii a rychle vrazila do Fennekin. „Jsi v pořádku Fennekin?“ řekla starostlivě Aiko. Fennekin se zvedla a kývla na souhlas..
|
FireFox |
|
|