| Povídka o Flame |
1. Já
Menuju se Flame. Sem průměrnej Growhlite-flákač. Ten můj je sice taky flákač, ale já se flákám celodenně. Mě to baví, on se nudí. Je to celkem sranda.
Mě byl asi tejden, když mě ten můj dostal k narozkám. Bylo mu devět let. Teda po těch narozkách. Takže až mě bude rok, jemu bude deset. Jak sem říkal,
sem flákač. Aspoň takový označení pro nás má jeho máma. Celej den sem u telky nebo rádia. Taky sleduju počítačový hry toho svýho. To je taky sranda.
Pak taky ten můj vobčas vyleze z města a mě bere s sebou. To už je menší sranda. Musim se hejbat po kamennejch zteskách a to je hrůza. Mam rád svůj
dům, gáuč, telku, počítačový hry, muziku z rádia, jídlo. Jó, jídlo! Měl bych žrát patlajdu z konzervy a suchý granule. A taky bych měl mít vodu. Ale takovej
hnus to bych chcípnul! Ale pečený kuřata, smažený ryby, hamburgry z mekáče, tam maj taky fajn kolu s ledem, a čína! To je něco jinýho. Ale dostávam dost málo, prej bych byl tlustej. Tak si žiju v pohodě. Aspoň žil sem si, než bylo mýmu za měsíc deset. To znamenalo, že mě bude pět. A můj jednou zařval:
,,Flame! Deme trénovat!"
|
| Hiro Patymone |
|
|
|
