Tentokrát však kroky hned tak nezmizely. Byly zřetelně slyšitelné a zněly, jakoby někdo extrémně tiše našlapoval na lesní porost a snažil se neztropit žádný hluk.Nad sedící partou Pokémonů se rozvinula atmosféra strachu. Willy se přitiskl blíž k Fredovi, Fruitneck se schoval za stromem a snažil se splynout s okolím, Firestorm se stočil do klubíčka, Steeler udělal dva kroky zpátky, až se schoval ve svém domě a Billy si lehl a schoval se za škopek s Rawstovým extraktem. Všichni za napjatého ticha dál bedlivě poslouchali a nikdo nehnul ani brvou. K šustivým krokům se přidaly ještě jedny. Billy a Fruitneck, kteří byli od sebe nejdál, postřehli, že oba slyší kroky stejně zřetelně a dali si to pohledem navzájem najevo. A potom.......
"AAAAAAARRRRGHH...." ty hlasy patřily Willymu a Fredovi, které zasáhl neobyčejně silný a oslňující útok. Willy prolétl vzduchem, narazil hlavou do stromu a svezl se v bezvědomí dolů. Fred měl o něco větší štěstí. Také on vyletěl a narazil do škopku s Rawstovým extraktem, za nímž se schovával Billy. Treecko vyjekl leknutím jak se škopek převrhl a zmáčel jeho i Freda od hlavy až k patě. Fred svou letovou energií smetl i Billyho a oba se v klubku odkutáleli do křoví.Jakmile se zastavili, Billy se otřepal a vykoukl z křoví právě včas, aby viděl, jak zpoza místa, kde seděli Willy a Fred vyšel Vigoroth a Mightyena. Ten předešlý útok byla zřejmě Vigorothova Soustředěná rána. Mightyena se užuž chystal provést nějaký útok, ale Fruitneck byl rychlejší. Zasáhl Mightyenu Ocelovým křídlem. Mightyena odlétl dozadu a dopadl tvrdě na zem. V bezvědomí však ještě nebyl. V té chvíli si Billy uvědomil, že nemůže nechat Firestorma, Fruitnecka, a Steelera samotné v boji. S automatikou, kterou nedokázal pochopit, se vyřítil z křoví, přiskočil k Mightyenovi a nachystal si svůj ocas k provedení Úderného útoku.
"TUMÁŠ!" zaburácel a uštědřil Mightyenovi pořádnou ránu svým zpevněným ocasem. Mightyena vydal přerývaný vzdech a ztratil vědomí.
"Pěkná pecka!" ocenil ho Fred z křoví. Ale to už se k Billymu blížil Vigoroth a znovu rozzářil svou pěst jasným světlem. Billy stál jako přimrazený a nebyl s to ani uskočit stranou. Vigoroth se rozpřáhl, ale jeho rána už nedopadla. Právě v momentě, kdy byla jeho pěst v nejvyšším bodě, ho totiž sežehl proud plamene, který se vydral nejspíš z Firestormovy tlamy. Vigoroth, celý černý, padl k zemi. Firestorm přerušil plamenomet a překvapeně civěl na bezvládná těla vetřelců a Willyho. Billy koukal s tlamou dokořán na místo, kde ještě před chvílí byla Vigorothova nabitá a rozpřažená pěst. Nikdo nebyl schopen slova.
Po několika minutách se Fruitneck konečně odvážil položit osudovou otázku: "Co to mělo znamenat?"
"Ře-kl b-bych, že to byli pokémonští bandité." Vykoktal Steeler.
"Souhlasím." zamumlal Firestorm.
"Ale ještě nikdy se nestalo, že by nás takhle cíleně přepadli." ozval se Fruitneck.
"To ne. A právě to mě znepokojuje." uvažoval polohlasem Firestorm. Z přemýšlení ho vytrhlo až tiché zasténání. Willy se pohnul a ztěžka se obrátil na záda. Všichni se k němu seběhli. Willy se ale sebral ze země dřív, než k němu kdokoli z nich doběhl.
"Oooouuu......Moje hlava!" zaskučel Willy.
"Jsi v pořádku?" zeptal se roztřeseně Fred.
"Jo. Budu v pohodě." řekl Willy těžce.
"Měli bychom zjistit, proč nás tady tihle přepadli." usoudil Firestorm "Nemáš nějaké ovoce na vzkříšení, abychom je mohli vyslechnout?" zeptal se Steelera.
"To mám, ale nevím jak se –"
"Výborně," zabručel Firestorm spokojeně " já vím, jak se to ovoce používá." zvedl tlapou převrácený lavór a otočil ho do správné polohy.
"Přines mi, prosím, do tohohle vodu. A nezapomeň na to ovoce."
Steeler se vrátil do domu a za okamžik byl zpátky a přinesl podivné černé ovoce a dřevěný džbán plný vody.
"Řekni mi něco Steelere." Šveholil Firestorm zatímco horko těžko lil vodu do lavóru "Kde sis zvykl na to, že se voda dá přenášet v takových předmětech....." kývl směrem k džbánu a k pohárku, který Billy dosud svíral v ruce ".....a už vůbec nechápu, jak jsi tak rychle sehnal vodu."
"To je prosté." Zasmál se pohrdavě Steeler "Odkoukal jsem něco od lidí. Viděl jsem mnohokrát jak žijou, jak co dělají atakdále. Chtěl jsem moc, abych si taky tak žil. Jediný problém byl v nedostupnosti materiálu, který lidi používají na své věci. Nakonec jsem poprosil jednoho šikovného pokémonského tesaře, aby mi toho pár vyrobil ze dřeva."
"Ahá. No tak to jo." řekl obdivně Firestorm a drtil ovoce v lavóru. Billy si celou dobu prohlížel pohárek v ruce. Teď mu padl pohled na lavór a vzpomněl si na savý list na ocase. Otočil hlavu a zjistil, že tam list pořád je, ale už se z něj nešířilo žádné chladivé šimrání. Steeler postřehl, že si Billy kontroluje ocas a přešel k němu.
"Už jsi skoro u konce léčby," prohlásil a zvedl savý list z ocasu. Spálenina zmizela beze stopy. "ještě můžeš, pro úplné vyléčení posledních vnitřních stop po spálenině, sníst i ten list. Jestli jsi teda někdy jedl jakýkoli list. Pokud ne, tak najdeme jiný způsob doléčení. Ale když to nedoléčíme, může to vést k problémům."
"A to se musí doléčit vnitřní stopy po spálenině vždycky, když se trochu popálím?" zeptal si Billy udiveně.
"To ne, ale ty jsi měl velmi závažnou spáleninu, která se ti zřejmě propálila trochu hloub. Tady musí být na místě léčba hodně zevnitř a trochu zvenku. Na konci léčby je nejlepší, když sníš něco, co léčí popáleniny a zároveň obsahuje aspoň trochu z léčené popáleniny. Toto je nejvhodnější. Ale jestli ten list nechceš, můžem to vyřešit jinak."
"Dej to sem!" řekl Billy netrpělivě, vytrhl Steelerovi list ze sevření křídla, honem si ho dal do tlamy a začal dychtivě žvýkat. Chtěl to už mít co nejrychleji za sebou. List byl ještě víc hořký, než Rawst. Přesto však Billy žvýkal dál a pokoušel se pórovitý list co nejvíc rozžvýkat. Opatrně ho spolkl a hořkost pominula. Znovu ho zaplavil chlad. Tenhle byl ale cítit po celém těle.
"Co cítíš?" optal se Steeler energicky "Zimu nebo teplo?"
"Zimu" odpověděl Billy.
"Výborně! Procedura byla provedena správně. Máš to za sebou, Bullete a jsi první na kom jsem tuto proceduru zkoušel. Předtím jsem se ji nikdy neodvážil použít, protože nebyly ověřeny její účinky. Ale teď jsem si řekl, že právě tato procedura je pro tebe jako stvořená." brebentil Steeler rozjařeně. Billy si říkal, že Steeler je podivně výřečný. Zatímco se pokusil pochopit Steelerův výklad, skončil Firestorm přípravu "oživovacího roztoku".
"Billy, mohl bys, prosím?" požádal a vytrhl Billyho z intenzivního dumání, které se navenek projevovalo transem. Kývl hlavou směrem od lavóru k Mightyenovi. Billy okamžitě pochopil. Odložil pohárek na zem, zvedl oběma rukama lavór a mocným trhnutím vylil roztok na Mightyenu. Mightyena se hned probral a začal kašlat, protože mu zaskočilo několik kapek do krku. Fred se naklonil k Billymu a pošeptal mu: "Teď sleduj Friedricha v akci."
Mightyena si ani nestačil uvědomit co se děje, když na něj Vulpix Firestorm skočil a přimáčkl ho tlapami k zemi.
"Proč jste nás přepadli?!?" vyjel na Mightyenu. Ten mlčel jak zařezaný. Ale jen chvilku, než.....
"Zeptám se tě ještě jednou a naposled po dobrém: Proč jste nás přepadli?!?!? ODPOVĚZ NEBO PŘÍSAHÁM, ŽE SE PŘEHŘEJU!" křičel Firestorm jako smyslů zbavený a tělo mu začalo slabě, červeně zářit. Mightyena stále mlčel. Firestorm užuž otevíral tlamu, aby na Mightyenu zařval třetí a zřejmě poslední varování, když Mightyena váhavě promluvil:
"Jste přátelé......." víc už říct nestihl, protože viděl, jak se Firestorm červeně rozzařuje čím dál víc a ztuhl hrůzou. Ucítil také, jak z míst, kde se ho dotýkaly Firestormovy tlapy, čiší teplo.
"Počkej......chvilku......a.....nic...nedělej!" zachroptěl Firestorm. Následně otočil hlavu směrem k nebi a vychrlil mocný a mohutný oheň, mnohem větší, než předtím Plamenomet.
Billy ještě nikdy nic takového neviděl. Vypadalo to, jako by všude šlehaly plameny. Cítil také, že mu začíná být horko a že teplota vzduchu stále stoupá. Koutkem oka zahlédl, jak se všichni jeho přátelé kryjou a horko je trápilo stejně jako jeho. Jakmile v duchu usoudil, že teplota dosáhla kritického bodu a padl na kolena, protože se už neudržel na nohou, světlo i oheň náhle pominuly. Firestorm stál na Mightyenovi a kašlal, až sršely jiskry. Fred, který se vzpamatoval jako první, se naklonil k Billymu a znovu mu něco pošeptal:
"Firestorm zjevně znovu nezvládl svoje Přehřátí. Od té doby, co se ten útok naučil, ho ještě nikdy neprovedl správně a z vlastní vůle. Vždycky jen vůlí ten útok nastartuje a on se provede sám. A Firestorm není schopen to zastavit, nebo ovlivnit sílu toho útoku." Firestorm si naposled odkašlal a znovu vzhlédl k místu, které před chvílí svým Přehřátím úplně zrušil. V širokém kruhu bylo vidět noční nebe. Na obvodu však začínaly plápolat větvičky i větší větve. Vulpix se rychle vzpamatoval a obrátil se k Fruitneckovi: "Honem zaleť pro Shrimpa, než se požár moc rozšíří." vyhrkl zadýchaně. Víc už nemusel říkat. Fruitneck, třebaže byl ještě trochu omámený z horka, vzlétl a brzy zmizel z dohledu. Firestorm se otočil k Mightyenovi: "Pokračuj!" přikázal hlasitě.
"Jste přátelé toho Ivysaura, co jsme chytli." sdělil Mightyena.
"Co –" hlesl zoufale Firestorm a hlas se mu zlomil. Mezitím se oheň nahoře rozšířil na celé větve. V té chvíli spatřil Billy nad sebou jakýsi obrys. Vzápětí z toho stínu začaly stříkat proudy vody na hořící větve. Billy měl dojem, že vidí i jakési bublinaté střely.
Hašení trvalo jen pár minut. Pak se z nebe snesl Fruitneck a na hřbetě mu sedělo namačkaných šest Corphishů. Fruitneck přistál a Corphishové mu s viditelnou úlevou seskákali ze zad. Firestorm promluvil ke Corphishům: "Díky moc, kluci. Sice jsem vás nečekal tolik, ale na tom nesejde. Jak to, že vás Fruitneck přinesl tak rychle?"
"Měls’ štěstí." odpověděl Corphish, který vypadal, jako jejich vůdce, protože jeho hřbet byl červenější, než u ostatních. Měl netypicky bručivý hlas "Byli jsme s kamarády na výletě jen pár set metrů odtud, když nás Fruitneck našel a v rychlosti nám vysvětlil, co se stalo. Zase jsi nezvlád’ to svoje Přehřátí co? Jestli se to vůbec někdy naučíš správně ovládat, tak bych řekl, že si na to ještě hodně dlouho počkáš."
Firestorm jen strnule zíral. Pak zřejmě pochopil, že by měl dát Corphishovi za pravdu:
"Máš pravdu." řekl přiškrceně.
"Je fajn, že umíš uznat, že je v tobě chyba. A taky.......," zmlkl a utkvěl pohledem na ležícím Mightyenovi a na dosud bezvědomém Vigorothovi "Co se tu stalo?" zeptal se vyděšeně.
"Menší přepadení." konstatoval suše Fred. V tu ránu se všichni ostatní Corphishové přitiskli k zemi a kryli si hlavu svými velkými klepety.
"FREDE NECH TOHO!" zařval Firestorm.
"Snad se zas tolik nestalo." brblal Fred polohlasem, zatímco neobratně pomáhal Corphishům na nohy.
"A kdo je tohle?" ptal se dál Corphish – vůdce a ukazoval klepetem na Billyho. Ten sebou trhl.
"Já...ehm...já jsem Billy" představil se Treecko nesměle a natáhl ruku.
"Jsem Gabe, přezdívaný Shrimper." Řekl Corphish vesele, ale hned nato se zlověstným hlasem zeptal: "Co tu děláš?"
"Jen klid, Shrimpy. Ten Treecko se přidal k nám teprv dnes v noci. Zachránili jsme ho před nepříjemným klováním Spearowů. Visel totiž za ocas na větvi. Probudili jsme ho a posílili."
"V tom případě," řekl Shrimpy a konečně uchopil Billyho ruku "Vítej v týmu." Zahlaholil srdečně a potřásl Billymu rukou.
"Dík" zabručel Billy.
Několik minut všichni stáli a koukali na Shrimpera a Billyho. Poté se slova znovu ujal Firestorm. Mluvil však na ležícího Mightyenu: "Co jste s námi chtěli udělat?"
Mightyena chvíli vyčkával, ale když zjistil, že se všichni dívají na něj, odpověděl: "Chtěli jsme vás zajmout a předat lidem...."
|
